Deník Girinky, Fíanky, Danellinky a Briana

Fianna 28. 8. 2011
Zato teď vám váš nejukecanější zpravodaj napíše pořádný "elaborát"!!! :D
Prázdniny se bohužel chýlí ke konci, ale zase se toho spousta udála a mám tedy o čem vyprávět. A co že jsme všechno stihli? Tady je "malá" reportáž...

Samozřejmě jsme se koupali...


... a také chodili na horské túry,...

... jak bylo avízováno, což obojí asi nejvíc miluju já a Danellka, protože jsme prý vodnice a navíc "hyperaktivní", tak nevím, jestli to náhodou není neco nekalého...

Girinka i její 5-týdenní Céčkoví kluci byli s námi, ale chodit nikde žádný z nich samozřejmě nemohl, takže měli své "ležení" v chatě a asi nám ze začátku trochu záviděli. Poté, co jsme za 4 dny ušli my ostatní přes 50 km, jsme pak záviděli spíš my jim!!! :D
Byla s námi i Danellky sestřička z vrhu A a trvalý "externí" člen naší smečky Erinka, která vzala s sebou venčit na horský vzduch i své páníčky, a tak nás bylo fááákt hodně a vzbuzovali jsme neustálou pozornost... ;o)
Vtipnou "novinkou", která "praskla" na horách je, že náš Brian je pěkný lenoch. Jinak mu říct nemůžu, páč se celé hory táhl poslední jak "smrad" a tvářil se jako "skútr" (pro ty, kdož náhodou nevědí, co tato zkratka znamená, to raději ani nebudeme říkat!!! :D),...
a to měl klokana...
a chodil vždycky jen kousek, taková potupa, to já jsem ve stejném věku chtěla všechno odťapat sama!!!
Ve svých 4 měsících a kousek už Brian také přerostl nejen králičí Erďu, jak předpovídala Gina, ale i mě a Girinu (jen Danella je ještě delší i těžší... zatím!), což je tedy sranda!!! A na výstavách se pěkně natřásá, tenhle náš "plejboj", viz. Deník ES.
Cestou na dovču jsme se konečně vypravili také do Chomutova, navštívit mého prvorozeného a zatím jediného synátora Bloody Barona, alias Dička III. Kluk je tedy celý já, jen malinko větší a byla jsem na něj opravdu pyšná! Já jsem trochu zdrženlivější, když se jedná o pesany, se kterým se nevídám pravidelně, ale s tímhle mým chlapečkem jsme hned našli společnou notu, podrobnosti opět viz. Deník ES.

Poslední událost, která nesmí být opomenuta a kterou si vždy náležitě užíváme (a zase se týká mě, heč), je návštěva v mé domovské chovatelské stanici Gold Madeira v severočeské Lomnici n/P, kam velmi rádi jezdíváme alespoň 1x ročně a většinou tuto návštěvu spojujeme s letní dovolenou v Krkonoších. Ve stanici žije hned několik mých příbuzných. Moje nevlastní teta Hella GM a babička Sally, polo-sestřička Isis GM a samozřejmě maminka Blue Beauty GM, se kterými se podařilo - za vydatné pomoci paní chovatelky Olgy - vytvořit společné tygrované foto, kde nám to tedy fááákt sluší!!! ;o)
Danelli 6. 7. 2011
Náš nejukecanější "zpravodaj"-Fianna selhal na celé čáře (půl roku a ani řádek), tak jsem si říkala, že jsem na řadě já - mládí vpřed, že? :DDD A že se toho u nás stalo! Vezmu to od konce.
Největší novinkou určitě je, že se nám včera narodila další miminka a ne jen tak ledajaká, ale moji polosourozenci. Však jsme také byly i se ségrou Erinkou, která u nás byla "na prázdninách", u toho! Tedy skoro, protože nás dovnitř vůbec nepustili, což mě štve, a museli jsme všichni i s Fiannkou a Brianem sledovat cvrkot zvenčí. Zejména Fiannka to snáší špatně a snaží se všemi způsoby nenápadně do pokojíčku-porodnice nasáčkovat! Zatím má smůlu, páč Gininka je neoblomná a také hrozně rychlá!!! :DDD
Moje maminka Girinka se tentokrát rozhodla, asi aby v tom náš "nováček" Brianek nebyl tak sám, že to bude pánská jízda a máme dva malé kluky! Tedy malé, Gina s Jendou jim říkají obříci a jsou prý největší ze všech štěňat, co se u nás zatím narodila. A dali mamině prý mnohem víc zabrat, než my, a to jsme byli čtyři!!! Gira je stále s nimi ve vlastním pokojíku, ale to už znám, když měla Fiannka své dětičky, bylo to také tak a také víme, že s ní ani s mrňousky teď pěkně dlouho nebude žádná zábava... :-( Ještě, že se máme navzájem my tři, nudit se rozhodně nebudeme!
Když už mluvíme o tom Brianovi, tak bych měla asi říci, že to je náš nový štěník, ale hlavně úplně první psí kluk v naší smečce!!! Také že ho všechny holky náležitě vychováváme, to si pište! Brianek se jmenuje Tna´nto Tapio Anamsunamon a je od paní chovatelky Katky, která, jak je asi na první pohled jasné, si potrpí na krásná, originální a cizokrajná jména podobně, jako naše Gininka. Také se hned skamarádily a my máme další psí rodinu, a hlavně spoustu kamarádů, se kterými se budeme vídat a hrát si! ;o)
Nás teď ale čekají prázdniny, a to je nejhezčí čas z celého roku, protože zejména panička, ale pak, když si vezme dovolenou, tak i páníček, na nás mají nejvíc času z celého roku. A budeme se koupat a chodit po lesích a horách a jezdit na výlety apod. Já už to znám a díky Briankovi už u nás nově nejsem nejmladší, ale pro něj to bude všechno nové.
Další novinkou je, že Sissy se u nás ve smečce už skoro vůbec nevyskytuje. Jak s ní totiž kamarád Zdeněk začal cvičit to agility, tak se zjistilo, že naše "bambule" je na to tak geniální, že už nám ji nechtějí vrátit a protože ani ona po nás neteskní, má se tam s kámoškou borderkou Artemis bezvadně a všichni ji milují, zdá se, že nejvíc času bude trávit právě tam a k nám bude jezdit pravidelně na návštěvu "na hlídání"... A to je dobře, všichni si s ní totiž moc rádi hrajeme!!!
Fianna 12. 12. 2010
Po dlouhé době se zase hlásím v roli "zpravodaje" naší chovatelské stanice. ;o) Dobrá zpráva je, že jsme všichni zdrávi a máme se dobře. Ještě lepší zpráva, že i já mám za sebou avízovanou maminkovskou premiéru se vším všudy a nyní se již za vydatné "pomoci" Giny a Jendy vracím chtě-nechtě do formy. Přeloženo do češtiny to znamená, že mám "tréninky" :o) a dietu :-(.
Dvě moje děťátka pejsek Bloody Baron, kterému říkají Diček III., a tygrovaná fenečka Belle Baroness, které říkají různě, ale nejčastěji Beruška-Baruška, a která je barevně mojí malou kopií, protože zdědila jako jediná z vrhu téměř přesně, i ve stejném poměru moji barvu srsti, jsou již u nových skvělých páníčků. Gina s Jendou si pochvalují, že se podařilo najít pro má štěňátka stejně bezvadné majitele, jako se to povedlo u Giřiných "Áček", ale dalo to tentokrát trochu více práce. Zatímco u Giřiných miminek se ozvali ti správní páníci již na poprvé, nyní to bylo o dost složitější a Gina nemilosrdně odmítala všechny nedůvěryhodné zájemce. U dvou štěňátek se to již vyplatilo.
Diček je v Chomutově, kde dělá společnost skvělé paničce, která se mu věnuje 24 hodin denně. Vychovala a pochovala konec konců už dva jezevčí kluky (druhého ve věku 17!!! let) a dle zpráv už víme, že se bez problémů zabydlel, velmi rád spí v šatní skříni v předsíni a v noci v postýlce a panička dělá, co mu na očích vidí.
Tygřičku Barunku zavál vítr do mnohačlenné rodinky jen o jednu vísku vedle, zato k odborníkům na slovo vzatým, kteří se kynologii věnují už dlouhá léta. Paní majitelka je profesionální cvičitelkou a chovatelkou plemene belgický ovčák groenendael (což je naše velmi oblíbené plemeno) a konečně si splnila svůj sen vlastnit "kapesního" kamaráda, který je však velký duchem. Barunce tedy nebude chybět vůbec nic, od lidské i psí společnosti, až po práci v lese, výstavy a vyjde-li vše tak jak má, páníčci jsou připraveni pustit se i do chovu.
Také moje třetí černopálená holčička, Brigantia Brenna, které se u nás doma říká "Gentie" a už na to krásně slyší, již našla svou paničku, ke které pocestuje poslední adventní neděli, aby Vánoce už mohly trávit spolu. Tahle věčně vítací, naložená fenečka, má spoustu energie a radosti ze života. Čekání na toho nej páníčka se skutečně vyplatilo - fenečka půjde do rodiny jezevčíkářské "non plus ultra". Panička měla jezevčíky 40 let a dříve se s nimi věnovala i výstavám a práci! Kdo ví, jestli si to znovu neoživí... ;o) Gentince budou dělat společnost také fretky a rodinka má i dalšího pejska, se kterým se bude Gentie pravidelně vídat.
Sissy 30. 8. 2010
O prázdninách se páníčci konečně rozhoupali, přestali jen slibovat a začali jsme cvičit agility. Nevím jak je, ale mě to straaašně baví! Neměla bych se chlubit, ale slečna Bára, naše cvičitelka, ale i další "matadoři" říkali, že jsem vyložený talent a také jsem zaslechla, že jsem dost netypická sheltie, že se ničeho nebojím, nelekám se, jsem ke všem přátelská a přebitá energií. A taky mám kámošku nejezevčici. Jak tady psala jednou Gira, tak Zdeněk (spolupachatel těchto stránek a velký rodinný přítel) si chtěl dlouho pořídit pejska a teď už ho má. Jeho černobílá "borderka" se jmenuje Artemis z Třineckého polesí alias Artie, je o něco mladší a střelenější než já, ale narozdíl od "jezevců" je to prostě moje krevní skupina. Trošku mi teď ale "přerůstá přes hlavu" (tím chci říct, že konečně začíná být větší)... ;o) A přestavte si, protože jsem na sheltii dost velká a urostlá (páníkům se to moc líbí, jen se na každé výstavě modlí, abych prošla), a protože jsem prý krásně merle, tak Zdenda, který ještě před rokem tvrdil, že blue-merle prostě není "jeho barva", už začal uvažovat (obzvlášť, když zjistil, že ještě válím agi), že by si ode mě vzal v budoucnu štěně... ;o) Však také panička dostala "nevysvětlitelný" záchvat smíchu... Také jsem ho zaslechla, jak říkal něco vtipného, jako že: Psi, když se jim hodí míček, se dělí na dvě skupiny. Normální psi, kteří za míčkem běží a přinesou ho a pak borderky, které se při tom stihnou ještě nejméně jednou "rozprsknout" o stěnu. Moje jezevčičí rodinka nad tím ale kroutila hlavami. Asi prý na jezevčíka dočista zapomněli, protože toho by něco podobného ani nenapadlo. První skupina jezevčíků (do které patří naše Fianna) po hození míček ukořistí a zmizí v nenávratnu, chytili ho přece oni, a je to tudíž jejich kořist. Druhá, rozšířenější skupina, do které patří naše Gira a její vypečená dcera Danella, zůstane sedět a na pána vrhne pohled typu: Spadlo Ti to, asi vítr! Měl by sis pro to dojít, ne? Cože, já? Ani nápad! Sám jsi ztratil, sám si hledej! :D
Fianna 20. 7. 2010
Mám spoustu novinek, kdybyste to náhodou nevěděli. Tak za prvé jsem ve všem dohnala Girinu - mám z výstavy nejen res. CAC, ale považte, už i CAC, prošla jsem úspěšně bonitací a během pár dnů budu také CHOVNÁ FENKA a to všechno znamená, že jsem už úplně velká a štafetu "hloupých štěňat" převzaly Danča a Sisule. Hurá! A víte, co je nejdůležitější? Že i já budu mít brzy svá první miminka! :o) Zatím musím ještě stihnout jeden zodpovědný úkol, vychovávám totiž Sissinu. Asi že je také "modrá" jako já, tak k ní mám trochu mateřský vztah, Danellu ať si konec konců vychovává Gira, když si ji "vyprdla", ne? Hmmm, když tak o tom přemýšlím, měla bych se už také začít vyjadřovat trochu jako velká. Musím začít trénovat... Zatím Vás tedy budu naprosto "seriózně informovat" (brr, nějak mi to nejde přes pysky), že v poslední době mi udělala velkou radost jedna rodinná událost. Totiž, že můj bráška Frigo má s krásnou černopálenou Amazonkou své první dětičky, dvě kouzelné holčičky a jedna, jmenuje se Orchidea Gilovam, jako by mi z oka vypadla a zdá se, že zůstane doma. Ani se nedivím. Druhá krasavička se jmenuje Oleandra a já se moc těším, jak porostou, holky jedny! ;o)
Gira 23. 5. 2010
Tak jsme po strááášně dlouhé době zase vyrazili na výstavu. Mělo to hned několik pozitiv. Nemusela jsem "tajtrlíkovat" v kruhu (hurááá), což mě přivedlo na myšlenku, že kdybych se preventivně už neosrstila, měla bych pokoj, ale pak jsem to zavrhla, protože Gina by byla schopná mě přihlásit do hladkosrstých, jak ji znám. :DDD
Moje mrňata ale bodovala, všem se strááášně líbila a když tam ty holky tak seděly spolu na dece, tak je všichni fotili a byli z nich úplně na větvi - dmula jsem se pýchou. Naši "bambuli", tedy Sissy, také paní rozhodčí moc chválila, jen říkala, ať už neroste, neb naše štěně bylo jaksi větší než většina psích kluků ve třídách dospělých. S tím se pojí i hláška dne, o kterou Vás nemůžu ochudit. Jenda - "Hele, támhle je jedna větší než naše Sissy." Gina - "To je vedlejší kruh, Jendo, to jsou kolie." :DDD No, a Fianka se zřejmě rozhodla, že bude hájit pozice nás dospěláků a vychodila s Ginou res. CAC, začíná mi šlapat na paty. Její krásné fotečky můžete shlédnout v Deníku ES. Zatím jsem takové tituly vozila jen já, ale jak se zdá, holka už nám také vyrostla. ;o)
A zde jeden "Malý litoměřický cyklus" ;o)
Danelli 8. 5. 2010
Minulý týden jsme byly se Sissinkou poprvé v zahraničí. Mamča s tetkou, ehm, chci říci Gira s Fiannou ;o), už to znají, tak jim to nepřijde, ale my jsme celkem čubrněly. Viděly jsme soutěž v irském tanci a pak ještě krásný, ale deštivý Salzburg a protože jsme tam byly v pěti psích holkách, tedy naše smečka a moje ségra Erinka s páníky, tak jsme se všichni stali větší atrakcí než Mozartův dům, na který turisté vůbec nekoukali a fotili si radši nás... Hihihi! Málem jsme zastavili provoz, kdo to může říct?! :D
Danelli 16. 4. 2010
A konečně taky já, jo? Aby to náhodou nevypadalo, že ještě neumím psát! ;o) Mám to jednoduché. Přišla jsem sem z bříška maminky Guinevre a je na mně hned několik nej. Narodila jsem se nejdřív, takže jsem NEJprvnější ze všech, byla jsem NEJvětší štěně z vrhu (teď už mě dohnal brácha Dorny) a také NEJčervenější a prý NEJhlasitější, a to jsem doteď. :D Mám krásné jméno, ale Tamira na mě volají jen málokdy, spolehlivě slyším na jméno, ve kterém se skrývá moje babička, jako poděkování paní chovatelce i jako symbol čistě červené barvy, kterou jsem po ní zdědila, ale hlavně tatínek Dan, kterému jsem ze všech holek nejpodobnější - a tak mi říkají Danelli. Často mi ale také říkají "Nebojsa", je to moje typická vlastnost, nezaleknu se téměř ničeho, ani velkých psů, což jsem prý ve svém věku první z všech pejsků, které panička kdy měla. Jsem prý také NEJčistotnější, no někdo být musí, když Sissině to teď totálně přeskočilo v makovici a dělá doma chlív! Ale jinak jí mám ráda! ;o)
Sissy 25. 2. 2010
Dovolte mi, jak je na této stránce zvykem, abych se představila. Dostala jsem jméno Borůvka Gold Rebecca a pocházím od paní chovatelky Ing. Kateřiny Tothové ze Slatiny nad Zdobnicí, takže i mě si páníčci přivezli celkem zdaleka. Říkají mi však Sissy, což je napadlo už nad mými fotkami, protože moje modrá kukadla jim připomněla krásnou herečku Romy Schnider, která tuto císařovnu ztělesnila v nezapomenutelném filmu. Páníčci říkají, že mám i tak aristokratickou povahu, takže jméno je mimořádně výstižné. Snažím se chovat jak nejlépe umím, takže mě již od 2,5 měsíce může brát Gininka prakticky kamkoli - prý jsem moc hodná a vyrovnaná. Jsem ráda, že jim dělám radost, jsem tu mezi spoustou pejsků a fajn lidí a zážitků moc spokojená, tak chci, aby byli spokojení i oni se mnou... ;o)
Gira 20. 2. 2010
Dnes jsme měli vzácnou návštěvu. V našem novém domku se zahradou nás navštívily paní majitelka tatínka našich Áček - Dana Klamap Debra - JUDr. Lenka Pytlounová a s ní také MUDr. Silvie Růžičková, která vlastní kromě jiného mého tatínka, a tedy dedečka mých dětí Winnera della Canterana a moji nevlastní starší sestru. Přivezly s sebou také mé dva nejmladší nevlastní brášky Winnerina a Windyho, kterým jsou teprve 4 měsíce a dohromady s sebou měly 5 pejsků (mají jich ale ve skutečnosti ještě mnohem víc ;o)). Moje dětičky byly nadšené, vůbec se nebály a neohroženě se vrhaly mezi velké a chtěly si se všemi hrát. Mě všichni chválili, že nejsem hysterická a jak to vše zvládám. Co bych se bála, když všechno hlídá Gina... Tak jsme si moc užili návštěvu a návštěva si zase užila naši zahradu! ;o) No, nedivím se jim! Ale hlavně - podívejte se, co všechno nám pejskům a hlavně mým dětičkám přivezli!!! Tyto dárečky doprovodily každé štěňátko i do jeho nového domova. Moooc štěkujeme!!! ;o)))
Fianna 6. 2. 2010
A já zas napíšu, že ve Faimold´s Oak to bylo bezva, ale já jsem dostala novou hračku. Asi se nade mnou slitovali, když Gira má teď jiné starosti a já jsem na všechno sama a přivezli mi štěně! Je to strašná legrace - správné štěně má mít přece visací uši, hladkou srst a mělo by být menší než já a ehm - čůrat doma na koberec, jak se sluší a patří... Tohle už je teď 2x větší a to mu, nebo vlastně jí (je to další ženská posila) jsou teprve 2 měsíce. Je to taková bílá jakoby péřová koule, říkám jí cukrová vata, tak si do ní také občas kousnu, ale narozdíl od té vaty, mi to bez bázně a hany oplácí. A neuvěříte - má modré oči!!! Girina mi vysvětlila (už zase komunikuje, hurááá!), že není divná, jen to není jezevčík, ale nějaká "šeltie", říkali prý páníci. Každopádně je to podezřele hodné, poslušné a čistotné, takže si začínám dávat pozor a hlídat vlastní pozici v rodinné smečce. Hodně mě teď ale chválí, že prý jsem se usadila a dospěla. Já bych tomu říkala spíš "únava materiálu", ona mě ta "štěnice" dost prohání... Jo, a jmenuje se Sissy po nějaké císařovně - máme ale od páníků povedená jména, nemůžeme si stěžovat. Všechna něco znamenají a nepletou se. Na Sissy je ale rozhodně sympatické, že si se mnou hraje a má stejný druh zbarvení jako já.
Gira 6. 2. 2010
Úplně jsem v tom shonu kolem štěňátek zapomněla napsat, že jsme ještě před Vánoci jeli zase jednou navštívit moji domovskou chovatelskou stanici Faimold´s Oak. Stejně jako u nás i tam mají nový, a co je zajímavé - první černopálený, přírůstek. Je to dcera Flashie, takže vlastně moje praneteř, a volají na ni Jami. Protože už ale počet pejsků, když se sečetly Faimold´s Oak a Elven Star přesáhl únosnou míru hemžení, podařilo se na fotce zachytit jen mě s Fíankou a Jami s Agátkou, která jako jediná "jezevčule" je celému zbytku stanice nepříbuzná. Fotka je to ale moc hezká, posuďte sami.
Gira 8. 1. 2010
Já bych to tedy konečně uvedla na pravou míru. ;o) Na nic nemám čas asi jako každá mamina, které se narodila 4 mimina (a to si všichni mysleli, že budou jen 2...). Zaslechla jsem nějakou "objednávku", že by prý pánici potřebovali kluka a 2 holky, protože považte - zájemci o moje štěňátka volali už před tím, než se vůbec narodila a zamluvili si je. Tak jsem si řekla proč ne a ještě jsem pro ně jako "Silvestrovské překvapení" nachystala jako bonus jednu holku navíc. ;o) No a vyšlo to (však už znám páníky) a 4. holčička zůstává doma! :o) Musím se otáčet, to Vám řeknu, ale zdá se, že ze mě i z mých dětiček mají opravdu radost. Fianka méně, protože na ni nemám skoro čas, ale však ono i na ni dojde a bude mít vlastní...
Fianna 2. 1. 2010
Já tedy čubrním. Dnes vylezla Gira po 3 dnech, co jsem ji neviděla, ze svého podivně pískajícího a kňourajícího pelíčku, který má ve svém vlastním pokojíčku (no říkám Vám, jsou to změny) a páni, je jak "Twiggy"!!! Tak to mám tedy zase co závidět - už nejsem z nás dvou ta štíhlejší. :-( Nechtěla mi říct, jak se takové bříško za 3 dny shodí, vyčůrala se, ani se neohlídla a mastila zpátky do "svého". Je to celkem otrava, to Vám řeknu. Doma si nemám s kým hrát, ještě, že chodím s Ginou do práce a berou mě ven vždycky, když někam jedou.
Fianna 12. 12. 2009
Tak já už asi vůbec ničemu nerozumím. Krom toho, že si Girina poslední dobou se mnou skoro úplně přestala hrát, tak také strašně ztloustla! Ale považte, nikdo se nad tím nepozastavuje!!! To mě vždycky hlídali a hned jsem dostala dietu a ještě mi říkali "buřte"! Gira žádnou dietu nemá, naopak, dostává spoustu papání a ještě ji přemlouvají, aby všechno dobaštila a když se chce proběhnout, tak jí v tom brání. Je to dost divné, já při tom dostávám pořád stejně, achjo! Ale je zase pravda, že já chodím s paničkou Gininkou všude a Gira už zůstává doma. Asi, že by se nikam nedovalila... ;o)
Gira 30. 10. 2009
Neuvěříte, co se dnes stalo! "Vyráběla" se miminka! Vůbec jsem nevěděla, co se bude dít. Jely jsme s Ginou přes celou Prahu a tam jsme potkali fešáka Dana, kterého znám z výstav. Krasavec, srst až na zem, no, nestěžuju si. ;o) No a štěňátka prý budou někdy na Nový rok, to tedy bude legrace!
Fianna 27. 9. 2009
Abych si trochu napravila reputaci, že nejsem ve všem jenom “budižkničemu”, tak jsem se chtěla pochlubit, jaký jsem plavec. Poprvé jsem páníčkům uplavala v rybníce v necelých 3,5 měsících a Gininka šílela, že takhle brzy nesmím a kdesi cosi. Od té doby se to už jenom “zhoršovalo” v prosinci jsem utekla do potoka v únoru mě chytili těsně před skokem do rybníka a v květnu už mě pak nechytili a to jsem si do toho rybníka skočila šipku. Vody jsem se bát nezačala. Šipku jsem za pět minut zopakovala a skáču ji dodnes. Přes léto jsem si náležitě užila veškeré koupání, které jsme podnikli. Ve vodě ale zdaleka jenom neplavu. Umím dýchat pod vodou, potápím se a když je málo vody na plavání, ponořím si aspoň hlavu a pouštím si bublinky a sbírám ze dna klacíky, písek a kameny. Vrhám se do vody s rozběhem, plavu jakkoli daleko, za kačenami, páníky i jen tak a vzhledem k tomu, že sama nikdy dobrovolně nevylezu, tak mě musejí drkotající zuby vynést, abych se jim nerozmočila. Prý to u jezevčíka nikdy neviděli páníci, paní chovatelka, ani nikdo jiný, kdo měl možnost přihlížet. Hihi!
Fianna 20. 9. 2009
Gira mi řekla, ať to sem radši napíšu sama, že na mě pyšná rozhodně není. No, to asi nikdo. Kdybych byla tušila, co tím způsobím… Ach jo! Moje nesoustředěnost, kterou mi často vyčítali, se mi stala osudnou při dnešních zkouškách z bezkontaktního norování, při kterých jsem se zachovala jako paličaté štěně. Všechno jsem uměla a byla jsem v tom fakt dobrá, tipovali mě ne-li přímo na vítěze, pak rozhodně na plný počet bodů a já jsem se pak na zkouškách šprajcla, ani nevím proč. Byla to ostuda! Nepředvedla jsem nic z toho, co se očekávalo a byla jsem předposlední. Možná mě vyvedl z míry lišák, který se za přepážkou choval velmi agresivně, každopádně jsem toho litovala ještě dříve, než jsme s Jendou, který se mnou zkoušky dělal, opustili noru. Ne snad že by křičel, nebo mě plácl, to naši páníčci nikdy nedělají. Ale cítila jsem, že je opravdu smutný a rozzlobený a stejně tak i Gina. Nepromluvili na mě až do druhé dne, dokonce se na mě ani nepodívali a mně to tak nějak opravdu došlo. Mám sice platnou zkoušku pro chovnost, ale teď bych si chtěla vylepšit reputaci, zabodovat při příštích zkouškách na plný počet bodů a být tak stejně spolehlivá jako Gira, abychom se za ten výsledek nemuseli všichni stydět… Mimochodem, kdybyste se chtěli zeptat, tak párek jsem samozřejmě nedostala…
Gira 15. 9. 2009
Taky mám novinku. Víte, že “odborný asistent” Zdeněk se tak inspiroval soužitím s námi, že po poradě s naší paničkou si bude už napevno take pořizovat pejska? Plánuje borderku a zas nás bude víc pejsků. Aspoň se Fianna, která se cizích psů do dneška pořád bojí, bude trochu socializovat. Jo a nechci se chlubit, ale další tanečnice v souboru páníků si bude brát moje štěňátko. To je úplně nejlepší zpráva, jakou bych si mohla přát. Lídu máme s Fíannou moc rády, často k nám chodí, už nás párkrát i venčila, když byla Gina s Jendou i babička pryč a vyzná se v homeopatii, takže nám všem, pejskům i lidem už hodněkrát pomohla a nemuseli jsme ani k doktorovi na píchanec, což je rozhodně pozitivní. Má taky bezva manžela, který je milovník jezevčíků. A já hlavně budu svoje miminko mít pořád na očích a to se povede málokteré psí mámě. To už vlastně víte, že budu mít brzy první miminka? Tak jestli máte zájem, poté, co jste si přečetli o mé zlaté psí povaze a dalších pozitivech a sociálních jistotách, tak si je rychle zamluvte. Později už nemusejí být volná!!! ;o)))
NAHORU
Fianna 30. 8. 2009
Jako rodinná kronika dobrý, ale jsou i jiné zajímavé věci. Giře to asi nepřijde, protože je na to o rok zvyklejší, ale poslední dobou už nás páníčci berou s sebou krom všude jinde také na soutěže v irském tanci do světa a řekněte sami, kterému jezevčíkovi se podaří navštívit za jeden půlrok Krakov, Salzburg a Mnichov a teď se chystáme do Vídně a Brém a nebudeme tam sami. Rodina jedné žákyňky páníků se inspirovala a bere s sebou štěně boloňáčka. To bude tóčo!!! A ještě jedna zprávička, pan majitel byt prodal, takže jsme zpátky u “babi” a “dědy”, ale zasechly jsme s Girou, že už fakt reálně hrozí domek se zahradou a taky, že se asi bude pořizovat třetí přírůstek a možná to tentokrát nebude “jozefčík”, i když nás jezevčíků prý bude ještě přibývat, ale víc neprozradím. Ona by Girina zas řekla, že jsem “slepičí p….” :D
Ach jo, ale ten balkon nám bude chybět.
Gira 30. 6. 2009
Aby se to všechno netočilo jenom kolem mě, tak kámoška Hany má bonitaci i zkoušky také za sebou, všechno dopadlo víc než dobře a chovatelská stanice její paničky Leony je jen o trochu starší než naše a pyšní se názvem Hanterka. Hanynka by stejně jako já měla mít někdy podzim/zima 2009/10 štěňátka a že neuhodnete s kým?! S mým playboyem-bráchou Alwinem Faimold´s Oak. Tak teď budeme ještě příbuzné!!! A neteřinka Flas v mé domovské chovatelské stanici má teď 4 krásná štěňátka a 2 kluci a 1 holčička jsou ještě volní, tak mrkněte na www.nornik.cz. ;o)
Fianna 2. 6. 2009
Říkám si, že bych to jednou také mohla být já, kdo přijde první s nějakou pořádnou novinkou. Tak tedy, nedlouho po úspěšných Giřiných zkouškách přišla také potvrzená chovatelská stanice a nic už nebrání, pustit se do toho naplno. Ta horší zpráva je, že teď se celá ta šaškárna v podobě bonitace a zkoušek bude chtít i po mně. No nazdar hodiny!
NAHORU
Fianna 10. 5. 2009
Tedy, né že bych jim to nepřála, ale považte, já byla celou dobu zavřená doma a neměla jsem z toho vůbec nic!!! A Girina prý zas dostala párek. Já se na to ….. :D
Gira 10. 5. 2009
Ani se mi věřit nechce, ale mám to za sebou! Včera jsem složila s Ginou Zkoušky vloh ohařů a malých plemen a ze všech 8 disciplín jsem dostala plný počet bodů. Nu, příprava byla hodně pečlivá, ale až v takový úspěch jsme nedoufaly. Tak jsem tedy vlastně už chovná, ani to moc nechápu. Totiž ne, že by mě to až tak bralo, ale vím, že pro páníčky to bylo strááášně důležité. To jsem pochopila, a tak jsem se fááákt snažila! Ale Gininka byla oporou. Ani nevím, jestli byla nervózní, ale já jsem to nepoznala. Připadala mi úplně v klidu a dávala mi prostor, ať si v klidu dělám, co umím. Všichni nás chválili a porazily jsme skoro všechny myslivce s jezevčíky, kteří tam byli.
Gira 9. 3. 2009
No, párek byl fajn, ale nechval dne před večerem. Teď mě čeká ještě lovecká zkouška, což bude hádám těžší, než projít se po kruhu… A už jsme vám říkaly, že jsme se stěhovaly? Už v listopadu a teď bydlíme na kraji Prahy, kde je víc zeleně a nebydlíme s “babičkou” a “dědou”, ale s kamarádem páníčků Zdeňkem, který dělá irské tance u nich v souboru. Nedávno byl pasován na “asistenta odborného výcviku a řidiče v jednom”, a tak s námi jezdí do přírody cvičit na zkoušky. Je s ním legrace!
Fianna 9. 3. 2009
Tyjó! Mám za sebou první Vánoce. To byl zážitek. Té vůně a dobrot! V tomhle jsou na nás ale bohužel přísnější než v jiných domácnostech a lidské jídlo, natožpak od stolu, nikdy nedostáváme. Už jsem myslela, že zase ostrouháme, ale ne. Uvařili nám tentokrát spoustu masíčka a pak jsme na Boží hod dostaly ještě lososa! Tedy, to bylo… Také jsem poprvé viděla sníh a ten se mi moc líbil. Honily jsme se v něm s Girou tak, že se páníci smáli, až se za břicho popadali. Jinak nově máme teď s Girinou za sebou výstavu v Holýšově a tam jsme celkem bodovaly. Já dostala V2, ale Gira, a to se podržte, svůj první CAC a k tomu ještě CC WUT. Když Gina s Jendou viděli ten megaúspěch, zhodnotili, že Gira má den a hned ho využili i k bonitaci, která dopadla taktéž výborně. Ach jó! Gira za to dostala kuřecí páreček. Chci taky! Mňam! 
NAHORU
Gira 1. 12. 2008
Tak už i Fianka oslavila před nedávnem půl roku života, ale že by dostávala rozum, to tedy moc ne. To já v půl roce už chodila na záchod jenom venku… hihi… a poslouchala jsem skoro na slovo, ale ona si dělá, co chce! A její první výstava, to tedy byla “korida”. Dokonce skočila panu rozhodčímu ze stolu, ještě že má Gina postřeh a chytla ji ve vzduchu. Na konci posuzování si asi na 2 vteřiny stoupla do celkem obstojného postoje (na fotce uprostřed) a Jenda to stihl vyfotit. Naštěstí má nějakým zázrakem také to VN, jako já, mimochodem pořád nevím, co to znamená, já už teď dostávám “véčka”.
Ale dost už o ní, aby to nevypadalo, že pomlouvám. Já jsem si bezvadně užila víkend, protože jsme se po delší době zase setkali na lesní procházku a nácvik s mojí nejlepší kamarádkou Hany a její paničkou Leonou. Hany je vlastně Huntress Faimold´s Oak a jak je patrné, pochází ze stejné chovatelské stanice jako já, ale od jiných rodičů (což je koneckonců vidět na první pohled) a je o pár měsíců mladší. Vítr nás obě zavál do Prahy, paničky se skamarádily a tak se vídáme. S Hany bydlí ještě Mates. Máme štěstí, co říkáte? :o)
A protože Lea je často vytížená a na cestách, tak Hanynka na některé výstavy jezdí s námi a předvádí ji Gina a někdy ji také “hlídáme” a spí u nás. Jako u lidí – bezva, ne? ;o)
Na poslední fotce jsme na jedné oblastní výstava – já s Ginou a Hany s Leou.
Fianna 14. 8. 2008
Jsem tady v novém domově přes měsíc a jsem móóóc spokojená. Zdá se, že páníčci také, chválí mě, že je nebudím v 5.00 jako to dělala Gira (V 5.00! To tak, brrr!) a že chodím čůrat většinou na plínku a ne na koberec (nechápu, co je na tom za vědu). Také, že nejsem vybíravá a baštím (s tím mám asi ten nejmenší problém). Jsem moc ráda, že tady bydlí Gira, strašně si spolu vyhrajeme. Mimochodem, baví ji to stejně jako mě, kdyby snad chtěla tvrdit opak. ;o)
No a teď prý pojedeme někam na hory. Gira se hrozně těší, tak to asi bude něco bezvadného. A protože jsem prý ještě malá, tak páníci vytáhli tašku-klokana po Giře a budou mě prý nosit! To je tedy fór. Jestli si vážně myslí, že se nechám nosit místo abych běhala po travičce…
Jo a lux jsem už potkala také a nebojím se ho. Naopak ho společnými silami s Girou “lovíme” a řveme více než on, a to k velkému nadšení svému a malému “babiččinu”!

NAHORU
Fianna 8. 8. 2008
Ahoj, tak já se tedy přidávám do debaty. Nejsem samozřejmě vůbec žádný “ukecaný hermelín”, jak mi tu chtějí přišít. A moje zbarvení je náhodou celkem vzácné! Minimálně ho nemá zdaleka každý. Říkají mu “tygr”, což jsem moc nepochopila, protože každé malé štěně ví, že tygr má pruhy a já mám skvrny, ale tak co chcete? Lidi! :o)
A teď mi dovolte, abych se také trochu uvedla. Girina mi slušné vychování vštěpuje od prvního dne, tak ať to neschytám.
Přijela jsem sem do nového domova z Lomnice nad Popelkou, od paní chovatelky Olgy Fajtové a mám podobný osud jako Gira v tom, že také já jsem z malochovu (žádné kotce a spousta mazlení), měla jsem zůstat u ní a s těžkým srdcem mě na poslední chvíli poslala do světa jen proto, že naše pány znala již dříve a věděla, že se nejen budu mít dobře, ale že o mně svět ještě uslyší, že budeme jezdit na výstavy, dělat zkoušky a bude mě i nadále vídat, což jsem také moc ráda.
Bylo to u ní bezva, měla velkou zahradu a dvě malé slečny-dcerky, díky kterým dodnes miluju děti a všechny tím překvapuji. U paní chovatelky žije moje maminka Blue Beauty (jsem s ní, se všemi sourozenci i s tatínkem na fotce) i babička Sally - obě nesou taktéž zbarvení černá s pálením, tygrovaná.
Já jsem ze 4 sourozenců a tuto barvu jsem po své mamince a babičce zdědila jen já. Mám ještě hnědopálenou sestru Floó, hnědopáleného brášku Frama a asi nejslavnějšího bratra Friga, který je hnědý s pálením, tygrovaný, což je u nás ještě vzácnější zbarvení než moje (na fotce je hned vedle mě).
Svého tatínka, hnědopáleného Tymiána z Nedošínského háje, jsem narozdíl od Giry zatím nepotkala, ale myslím, že je to jen otázka času…
Gira 30. 6. 2008
Tak to naštěstí není tak beznadějný případ, jak to na první pohled vypadalo. Jméno sice museli páníčci změnit, protože “malá jitrnice” na něj prostě odmítala slyšet i po dvou týdnech, ale zato má teď stylové irské, skoro jako já. Říkají jí Fianna. Není špatné a neplete se s mým. Vzhledem k tomu, že je “plesnivka” strašně ukecaná, hádám, že sem už brzy bude psát také. To se tedy těšte, já už mám díru do hlavy! A proč plesnivka, no uznejte, je normální, aby slušný jezevčík vypadal jako v šedobílých maskáčích? No fakt! Podívejte se sami.
Gira 5. 6. 2008
Kdo počká, ten se dočká. Prázdniny jsou tu a je mi jasná spousta věcí. Tak to nebyla “polenta”, ale “puberta” a teď už se mi nepokrytě smějí a říkají, že se mnou tříská, nevím, ale o tom bych snad něco věděla. Taky už vím, na co “dalšího” už byl čas… To byste nevěřili, ale ode dneška mám doma živou kuličku na hraní, ne jen jako jsou plyšáci. Tohle běhá, vrčí, štěká, čůrá, piští, žere mi to moje granule, ale je s tím šílená sranda, takže mi to vůbec nevadí. Tak já už nejsem jedináček a navíc mám před sebou zodpovědný úkol “to” vychovat. Volají na to “fíbí”, ale nic. To já jsem na jméno slyšela už když jsem přišla… ;o)

NAHORU
Gira 14.3. 2008
Mám první opravdové narozeniny. Dostala jsem spoustu dobrot a o víkendu prý pojedeme na celé dva dny do lesa. To nezní špatně. Nějakou dobu jsem teď nepsala, protože jsem prostě neměla čas, víte? Musela jsem si čistit a česat kožíšek, čechrat uši, upravovat pacičky a leštit drápky a spoustu dalších zodpovědných činností. Páníci tomu říkali “polenta” nebo tak nějak. Dolehly ke mně ale i nějaké další informační šumy. Prý už je nejvyšší čas pořídit si další… Ale co, sakra! Je mi to dost podezřelé. Prý se musí ještě porozhlédnout a nejlepší by to bylo na prázdniny…
Gira 1. 2. 2008
Představte si, co se nestalo. Veliká událost – na mezinárodní výstavě v Brně jsem se potkala se stojí krásnou sestřičkou Gimbyí. Bylo nám tou dobou skoro přesně 10 měsíců a jsme si podobné jako vejce vejci. Bylo to super a strááášně jsme se vyblbly! Také přiznávám, že mě potěšilo, že ségra neumí výstavní postoj ani zdaleka tak dobře jako já, ale zase byla poprvé a to já už zkušenosti mám. :D A když jsme si hrály, ani vlastní páníci nás od sebe nerozeznali. Poznáte mě Vy???

NAHORU
Gira 14. 9. 2007
Dnes je mi půl roku a už prý vypadám docela jako jezevčík, fakt nechápu, co tím myslí… Mám za sebou už i první výstavu ve třídě štěňat. Všechno jsem zvládla “levou zadní” a všichni ze mě měli radost.
Mám VN, to je prý něco jako jednička ve škole – nevím, co je VN, jednička ani škola, tak jsem z toho zase jednou “moudrá”. Velmi pozitivní zkušeností ale bylo, že jsem se tam poprvé potkala i se svým tatínkem – Winnerem della Canterana - kterého řada štěňat vůbec nepozná. Já mám tedy bezvadného, který si se mnou hrál, z legrace jsme se prali a nechal mě vyhrát – prostě táta, jak má být a když jsem se pak dozvěděla, že to je Interšampion, tak jsem tedy čubrněla. Měla jsem si vzít asi autogram!!! :D Abych nezapomněla, místo svatební cesty do Provence jsme po mém vyléčení jeli s páníky na Moravu, na koňskou farmu. Byla tam spousta psů, koček, koní, slepic a všeho, co vás napadne a naučila jsem se tam plavat, heč! Tedy, nejsem asi vyloženě vodomil, ale když je horko a lezou do vody i páníci, tak se zahanbit nedám. Navíc jsem pochopila, že z toho mají radost, tak proč jim občas nevyhovět. Cestou dom jsme se zastavili u mé původní smečky ve Faimold´s Oak. Viděla jsem zase maminku Nelinku, staršího bráchu Alwina, neteř Flas, která je starší než já a taky tetu Agátu. Nejvíc si se mnou ale hrál entlebuch Hari, vůbec jsem se nebála a on mě pak nechal vlézt mu až do tlamy, a pak se uvolila i mamina, a pohrála si se mnou.
Abych nezapomněla Gininka už přestala blbnout, chodí zase po dvou, jak se na pořádného člověka sluší a přestala definitivně i kulhat. Hurá, už zase skáčeme přes kaluže a někdy také do nich… ;o)
Gira 18. 8. 2007
A přišla, uhnala jsem si na truc břichabol. Museli se mnou po doktorech a jak jsem je správně odhadla, nikam neodjeli. Mám trochu špatné svědomí, co jsem se tak bavila se staršími kámoši v parku, pochopila jsem, že svatební cestu kvůli psovi by asi zrušil málokdo. Už to nikdy neudělám a abych to trochu napravila, napadlo mě, že bych už konečně mohla přestat čůrat doma na koberce, když o to tak stojí. Jojo, to je slušná náhrada, to udělám! Ňuf, ňuf!
Gira 11. 8. 2007
Už vím, co je svadba. Srocení nejvíc lidí, co jsem kdy viděla po hromadě, na sobě měli legrační mundúry, tvrdili, jak je to radostný den a přitom pak bulili. Chtěla jsem držet basu a tak jsem vyla s nimi, ale s pochopením jsem se nesetkala. Lidem fakt někdy haraší, ale mám je ráda. To zas jó, hlavně ty svoje. Zaslechla jsem taky něco o svatební cestě a že bych jako zůstala doma. Tak to teda ani nápad, však já už na něco přijdu…
Gira 28. 5. 2007
A pak, že my psi nemáme šestý smysl. Jasně, že jsem to odhadla. Ginu mi někam na 5 dní odvezli a když ji dnes přivezli, tak měla jednu zadní tlapku celou bílou a divně voňavou a k tomu měla dvě úplně nové. Uf! Kdo se v tom má vyznat, vždyť vlastně chodí po čtyřech jako já. Také má prý dnes narozeniny, pěkné narozeniny, je zelená pořád sedí, plácá si na to mražený hrách, sotva se hýbe a vůbec si nehraje. Ale zase jsem si udělala přehled v některých dalších věcech. Páník se jmenuje Jenda a prý jim půjdu na svadbu, nevím sice co to je, ale zdá se to pro ně důležité. Hlavně doufám, že to také nebolí… Ještě tu s námi bydlí rodiče paničky a ti se starají, když není po ruce nikdo jiný. Jak jsem říkala, mám se dóóóst luxusně.
NAHORU
Gira 20. 5. 2007
Něco se děje a nikdo mi nechce říct co! :-/ Mám se čím dál líp, všichni se o mě starají, vozí mě do lesa a k babičce na chalupu a nebýt píchanců u veterináře, tak mi nic nechybí, ale cítím takové napětí...
No nic, zatím vám aspoň můžu říct své dva nejdůležitější objevy posledních dnů. Mojí paničče říkají kamarádi Gina, takže máme vlastně podobné jméno, mimochodem i to moje Guinevre vymýšlela ona (však jsem už dřív poznala, že se s Janičkou kámoší, že ji nechala mě pojmenovat) a pak ještě, že tady žije v domácnosti děsivá obluda, o které jsem neměla tušení. Říkají tomu lux, nebo jak a já si tedy myslím, že by se to mělo zakázat. Když to poprvé zařvalo, málem jsem z toho měla smrt. A prý: „To nic nedělá, hehehe!“ Tomu tak věřím! :@
Gira 10. 5. 2007
Rozkoukávám se v novém domově.
Nejtěžší pro mě asi bylo, že tu není vůbec žádný jiný pejsek, doma jsem jich kolem sebe měla i se sestřičkami 7! No, ale páníci dělají co můžou, to se tedy musí nechat, spím v posteli, moje nová lidská „maminka“ se mnou vstává v noci na čůrání a pak ráno ve 4.30 na hraní (což jsem ani nedoufala), kdy už se mi nechce spát - jí zjevně jó, tak tomu dám ještě nějaký ten týden, abych otestovala výdrž a pak začnu spát do 8.00, ňaf!
Jo, mimochodem, co jsem tak pochopila, tak chovatelka Janička a moje nová panička se hodně skamarádily, takže se zdá, že se budu vídat se svou původní lidskou i psí rodinkou i nadále. Super!
Gira 5. 5. 2007
Tak a jsem po třech hodinách cesty z Brna v novém domově v Praze.
Narodila jsem se 14. 3. u úplně nejbezvadnější paní chovatelky na celém světě, paní Janičky Duškové. Jsem ze tří holek – ségry se jmenují Gimbya a Gina Ann a paní chovatelka si mě chtěla dokonce nechat, ale pak prý na ni udělali moji noví páníčci tak dobrý dojem, že jim mě přece jen prodala, tak to jsem tedy zvědavá... Celkem to ale vypadá nadějně, takže pro začátek jsem se rozhodla, že se jim velkomyslně nepozvracím v autě, což jsem původně měla v plánu! ;o) No, ale úplně zadarmo jsem jim to také nedala, tak jsem na začátku aspoň pořádně vřískala, hlavně na semaforech přes Brno. Brzy jsem ale usnula a pak už nic nevím.

NAHORU

Of Elven Star

Chovatelska stanice dlouhosrstých jezevčíků malých razu

Deník Girinky, Fíanky, Danellinky a Briana