Začalo u nás být "dobrým zvykem", že na výstavy, nácviky na zkoušky a brzy i zkoušky samotné už zdaleka nevyjíždíme jen a pouze se svými pesany, ale v hojné míře a hlavně rádi se věnujeme i svým odchovům a také přátelům, a to asistencí a pomocí, nebo přímo výcvikem, ale i vystavením a složením zkoušek tam, kde páníčci chtějí, ale nemohou, nebo si prostě netroufnou.
Právě v Klatovech jsme tedy zahájili "prázdninový provoz" věnovaný převážně pejskům a i zde se opět dařilo...
Absolvovali jsme bonitaci s fenečkou Komsi Komsa Faimold´s Oak. Ne nemáme nového člena smečky, tedy alespoň ne na stálo, ale dostali jsme "bojový úkol" tuto fenečku vystavit, zbonitovat a připravit na zkoušky, prostě postarat se o uchovnění, aby mohla mít štěňátka s PP, na čemž poslední více než 2 měsíce pilně pracujeme. Komsička manželů Kopčilových je ze stejné CHS jako naše Girinka, je však zcela nepříbuzná a můj život obohatila mimo jiné dalším "studijním materiálem", tedy sama sebou. Je totiž povahou i založením hodně hodně jiná, než naši jezevci, a tak se učila nejen ona ode mne, ale i já od ní. Nyní zřejmě nastal dojem, že jsem se to na Komsičce už naučila, a tak jsme před nedávnem dostali na výcvik i její sestřičku Karminu Karre, aneb nejmenšího jezevčíka, jakého jsme kdy viděli... ;o)))
Komsička je tedy s krásným bonitačním kódem - 1c/RZ/5, DLK, - P1 LH, váha 3,10 kg a OH 29cm - za který vděčíme rozhodčím paní Novozámské a panu Říhovi, kandidátkou chovu a na podzim bychom rádi završili společnou práci zkouškami.
Na této výstavě bojoval i náš Brianek (Tna´nto Tapio Anamsunamon) a slovo "bojoval", myslím, přesně vystihuje situaci. Cesta do Klatov nám trvala vlivem uzavírek a odjezdu poloviny republiky na prázdniny skoro 3 hodiny, bylo asi tak 50 stupňů na slunci, na celém výstavišti snad ani metr stínu, o vodě ani nemluvě, dlouhosrstí trpaslíci přišli tradičně na řadu až v poledne a Brian je navíc nejchlupatějším členem naší smečky, jak se na psího kluka sluší a patří... Brian však opět potvrdil, že je neskutečným psem. Pan rozhodčí krom mnoha jiných věcí také velmi chválil právě fakt, že Brian se jako jediný z konkurentů předvedl zcela nepoznamenám horkem a únavou, nad čímž jsem žasla i já sama.
Odměněni jsme byli v současné až neuvěřitelné konkurenci téměř samých "šampionů", naprosto nečekaným úspěchem, kdy Brianek získal ocenění - V1, CAJC, BOJ, BOB, IV. BIG, tedy vítěz své třídy (v konkurenci 3 pejsků), nejkrásnější mladý trpasličí jedinec (BOJ), vítěz plemene, tedy nejkrásnější trpasličí jezevčík (BOB) a v odpoledních soutěžích ještě 4. nejkrásnější jezevčík celé klatovské výstavy!
Ráda bych k tomu ještě zmínila, že Brian je mým prvním, v pravém smyslu slova "výstavním" psem, a každého takovéhoto úspěchu si nesmírně vážím a nikdy ho nebudu brát jako samozřejmost. Svou cestičku v předvádění pejsků a práci s nimi jsem si poctivě vyšlapávala mnoho let, kdy převažovaly spíše "prohry" ;o) a možná právě proto jsem se narozdíl od jiných prohrávat naučila... :-(
Nečekala jsem, že náš první "vítěz plemene" bude provázen nedůstojným výlevem, kdy konkurenční vystavovatelka začne dštít vzteklou kritiku na mě a dokonce i na pana rozhodčího, a to před zraky všech... Nečekala jsem, že zisk mého prvního BOBa v životě bude provázen smutkem místo radostí. Ale pokud to má někdo za potřebí, já si s tím určitě poradím! Mně už vždycky tento titul zůstane, ale hlavně mi zůstane ten nejlepší pes na světě (a vůbec nemám na mysli jeho vzhled), na kterého má málo lidí a jako přátelé zůstanou ti, kdo za to stojí, ne ti, kteří nás podporovali jen, dokud jsme končili za nimi a nikoho z nich "neohrožovali", a kteří mají v očích svědků teď "z ostudy kabát"... :-( A tak to má být!!!
Náš krasavec má tedy dobře našlápnuto a tak nezbývá, než doufat, že to tak půjde i nadále a držet palce, aby mu vyrostly všechny zoubky!!! Teď jsme konec konců v plném proudu přezubování, takže je to docela legrace. Ale dost už "formalit" a pojďme také k tomu nejzajímavějšímu.