Of Elven Star

Chovatelska stanice dlouhosrstých jezevčíků malých razu

O Nás Novinky Jezevčík Smečka Štěňata Odchovy Fotogalerie Deník Diskuse Kontakt Odkazy

Deník Girinky, Fíanky, Danellinky a Sissinky

• Danelli 8. 5. 2010 
  Minulý týden jsme byly se Sissinkou poprvé v zahraničí. Mamča s tetkou, ehm, chci říci Gira s Fiannou ;o), už to znají, tak jim to nepřijde, ale my jsme celkem čubrněly. Viděly jsme soutěž v irském tanci a pak ještě krásný, ale deštivý Salzburg a protože jsme tam byly v pěti psích holkách, tedy naše smečka a moje ségra Erinka s páníky, tak jsme se všichni stali větší atrakcí než Mozartův dům, na který turisté vůbec nekoukali a fotili si radši nás... Hihihi! Málem jsme zastavili provoz, kdo to může říct?! :D

  

• Danelli 16. 4. 2010  A konečně taky já, jo? Aby to náhodou nevypadalo, že ještě neumím psát! ;o) Mám to jednoduché. Přišla jsem sem z bříška maminky Guinevre a je na mně hned několik nej. Narodila jsem se nejdřív, takže jsem NEJprvnější ze všech, byla jsem NEJvětší štěně z vrhu (teď už mě dohnal brácha Dorny) a také NEJčervenější a prý NEJhlasitější, a to jsem doteď. :D Mám krásné jméno, ale Tamira na mě volají jen málokdy, spolehlivě slyším na jméno, ve kterém se skrývá moje babička, jako poděkování paní chovatelce i jako symbol čistě červené barvy, kterou jsem po ní zdědila, ale hlavně tatínek Dan, kterému jsem ze všech holek nejpodobnější - a tak mi říkají Danelli. Často mi ale také říkají "Nebojsa", je to moje typická vlastnost, nezaleknu se téměř ničeho, ani velkých psů, což jsem prý ve svém věku první z všech pejsků, které panička kdy měla. Jsem prý také NEJčistotnější, no někdo být musí, když Sissině to teď totálně přeskočilo v makovici a dělá doma chlív! Ale jinak jí mám ráda! ;o)

  

• Sissy 25. 2. 2010 
  Dovolte mi, jak je na této stránce zvykem, abych se představila. Dostala jsem jméno Borůvka Gold Rebecca a pocházím od paní chovatelky Ing. Kateřiny Tothové ze Slatiny nad Zdobnicí, takže i mě si páníčci přivezli celkem zdaleka. Říkají mi však Sissy, což je napadlo už nad mými fotkami, protože moje modrá kukadla jim připomněla krásnou herečku Romy Schnider, která tuto císařovnu ztělesnila v nezapomenutelném filmu. Páníčci říkají, že mám i tak aristokratickou povahu, takže jméno je mimořádně výstižné. Snažím se chovat jak nejlépe umím, takže mě již od 2,5 měsíce může brát Gininka prakticky kamkoli - prý jsem moc hodná a vyrovnaná. Jsem ráda, že jim dělám radost, jsem tu mezi spoustou pejsků a fajn lidí a zážitků moc spokojená, tak chci, aby byli spokojení i oni se mnou... ;o)

  

• Gira 20. 2. 2010 
  Dnes jsme měli vzácnou návštěvu. V našem novém domku se zahradou nás navštívily paní majitelka tatínka našich Áček - Dana Klamap Debra - JUDr. Lenka Pytlounová a s ní také MUDr. Silvie Růžičková, která vlastní kromě jiného mého tatínka, a tedy dedečka mých dětí Winnera della Canterana a moji nevlastní starší sestru. Přivezly s sebou také mé dva nejmladší nevlastní brášky Winnerina a Windyho, kterým jsou teprve 4 měsíce a dohromady s sebou měly 5 pejsků (mají jich ale ve skutečnosti ještě mnohem víc ;o)). Moje dětičky byly nadšené, vůbec se nebály a neohroženě se vrhaly mezi velké a chtěly si se všemi hrát. Mě všichni chválili, že nejsem hysterická a jak to vše zvládám. Co bych se bála, když všechno hlídá Gina... Tak jsme si moc užili návštěvu a návštěva si zase užila naši zahradu! ;o) No, nedivím se jim! Ale hlavně - podívejte se, co všechno nám pejskům a hlavně mým dětičkám přivezli!!! Tyto dárečky doprovodily každé štěňátko i do jeho nového domova. Moooc štěkujeme!!! ;o)))

  

• Fianna 6. 2. 2010
  A já zas napíšu, že ve Faimold´s Oak to bylo bezva, ale já jsem dostala novou hračku. Asi se nade mnou slitovali, když Gira má teď jiné starosti a já jsem na všechno sama a přivezli mi štěně! Je to strašná legrace - správné štěně má mít přece visací uši, hladkou srst a mělo by být menší než já a ehm - čůrat doma na koberec, jak se sluší a patří... Tohle už je teď 2x větší a to mu, nebo vlastně jí (je to další ženská posila) jsou teprve 2 měsíce. Je to taková bílá jakoby péřová koule, říkám jí cukrová vata, tak si do ní také občas kousnu, ale narozdíl od té vaty, mi to bez bázně a hany oplácí. A neuvěříte - má modré oči!!! Girina mi vysvětlila (už zase komunikuje, hurááá!), že není divná, jen to není jezevčík, ale nějaká "šeltie", říkali prý páníci. Každopádně je to podezřele hodné, poslušné a čistotné, takže si začínám dávat pozor a hlídat vlastní pozici v rodinné smečce. Hodně mě teď ale chválí, že prý jsem se usadila a dospěla. Já bych tomu říkala spíš "únava materiálu", ona mě ta "štěnice" dost prohání... Jo, a jmenuje se Sissy po nějaké císařovně - máme ale od páníků povedená jména, nemůžeme si stěžovat. Všechna něco znamenají a nepletou se. Na Sissy je ale rozhodně sympatické, že si se mnou hraje a má stejný druh zbarvení jako já.

  

• Gira 6. 2. 2010
  Úplně jsem v tom shonu kolem štěňátek zapomněla napsat, že jsme ještě před Vánoci jeli zase jednou navštívit moji domovskou chovatelskou stanici Faimold´s Oak. Stejně jako u nás i tam mají nový, a co je zajímavé - první černopálený, přírůstek. Je to dcera Flashie, takže vlastně moje praneteř, a volají na ni Jami. Protože už ale počet pejsků, když se sečetly Faimold´s Oak a Elven Star přesáhl únosnou míru hemžení, podařilo se na fotce zachytit jen mě s Fíankou a Jami s Agátkou, která jako jediná "jezevčule" je celému zbytku stanice nepříbuzná. Fotka je to ale moc hezká, posuďte sami.

  

• Gira 8. 1. 2010
  Já bych to tedy konečně uvedla na pravou míru. ;o) Na nic nemám čas asi jako každá mamina, které se narodila 4 mimina (a to si všichni mysleli, že budou jen 2...). Zaslechla jsem nějakou "objednávku", že by prý pánici potřebovali kluka a 2 holky, protože považte - zájemci o moje štěňátka volali už před tím, než se vůbec narodila a zamluvili si je. Tak jsem si řekla proč ne a ještě jsem pro ně jako "Silvestrovské překvapení" nachystala jako bonus jednu holku navíc. ;o) No a vyšlo to (však už znám páníky) a 4. holčička zůstává doma! :o) Musím se otáčet, to Vám řeknu, ale zdá se, že ze mě i z mých dětiček mají opravdu radost. Fianka méně, protože na ni nemám skoro čas, ale však ono i na ni dojde a bude mít vlastní...

  

• Fianna 2. 1. 2010
  Já tedy čubrním. Dnes vylezla Gira po 3 dnech, co jsem ji neviděla, ze svého podivně pískajícího a kňourajícího pelíčku, který má ve svém vlastním pokojíčku (no říkám Vám, jsou to změny) a páni, je jak "Twiggy"!!! Tak to mám tedy zase co závidět - už nejsem z nás dvou ta štíhlejší. :-( Nechtěla mi říct, jak se takové bříško za 3 dny shodí, vyčůrala se, ani se neohlídla a mastila zpátky do "svého". Je to celkem otrava, to Vám řeknu. Doma si nemám s kým hrát, ještě, že chodím s Ginou do práce a berou mě ven vždycky, když někam jedou.

  

• Fianna 12. 12. 2009
  Tak já už asi vůbec ničemu nerozumím. Krom toho, že si Girina poslední dobou se mnou skoro úplně přestala hrát, tak také strašně ztloustla! Ale považte, nikdo se nad tím nepozastavuje!!! To mě vždycky hlídali a hned jsem dostala dietu a ještě mi říkali "buřte"! Gira žádnou dietu nemá, naopak, dostává spoustu papání a ještě ji přemlouvají, aby všechno dobaštila a když se chce proběhnout, tak jí v tom brání. Je to dost divné, já při tom dostávám pořád stejně, achjo! Ale je zase pravda, že já chodím s paničkou Gininkou všude a Gira už zůstává doma. Asi, že by se nikam nedovalila... ;o)

  

• Gira 30. 10. 2009
  Neuvěříte, co se dnes stalo! "Vyráběla" se miminka! Vůbec jsem nevěděla, co se bude dít. Jely jsme s Ginou přes celou Prahu a tam jsme potkali fešáka Dana, kterého znám z výstav. Krasavec, srst až na zem, no, nestěžuju si. ;o) No a štěňátka prý budou někdy na Nový rok, to tedy bude legrace!
• Fianna 27. 9. 2009
  Abych si trochu napravila reputaci, že nejsem ve všem jenom “budižkničemu”, tak jsem se chtěla pochlubit, jaký jsem plavec. Poprvé jsem páníčkům uplavala v rybníce v necelých 3,5 měsících a Gininka šílela, že takhle brzy nesmím a kdesi cosi. Od té doby se to už jenom “zhoršovalo” v prosinci jsem utekla do potoka v únoru mě chytili těsně před skokem do rybníka a v květnu už mě pak nechytili a to jsem si do toho rybníka skočila šipku. Vody jsem se bát nezačala. Šipku jsem za pět minut zopakovala a skáču ji dodnes. Přes léto jsem si náležitě užila veškeré koupání, které jsme podnikli. Ve vodě ale zdaleka jenom neplavu. Umím dýchat pod vodou, potápím se a když je málo vody na plavání, ponořím si aspoň hlavu a pouštím si bublinky a sbírám ze dna klacíky, písek a kameny. Vrhám se do vody s rozběhem, plavu jakkoli daleko, za kačenami, páníky i jen tak a vzhledem k tomu, že sama nikdy dobrovolně nevylezu, tak mě musejí drkotající zuby vynést, abych se jim nerozmočila. Prý to u jezevčíka nikdy neviděli páníci, paní chovatelka, ani nikdo jiný, kdo měl možnost přihlížet. Hihi!
• Fianna 20. 9. 2009
  Gira mi řekla, ať to sem radši napíšu sama, že na mě pyšná rozhodně není. No, to asi nikdo. Kdybych byla tušila, co tím způsobím… Ach jo! Moje nesoustředěnost, kterou mi často vyčítali, se mi stala osudnou při dnešních zkouškách z bezkontaktního norování, při kterých jsem se zachovala jako paličaté štěně. Všechno jsem uměla a byla jsem v tom fakt dobrá, tipovali mě ne-li přímo na vítěze, pak rozhodně na plný počet bodů a já jsem se pak na zkouškách šprajcla, ani nevím proč. Byla to ostuda! Nepředvedla jsem nic z toho, co se očekávalo a byla jsem předposlední. Možná mě vyvedl z míry lišák, který se za přepážkou choval velmi agresivně, každopádně jsem toho litovala ještě dříve, než jsme s Jendou, který se mnou zkoušky dělal, opustili noru. Ne snad že by křičel, nebo mě plácl, to naši páníčci nikdy nedělají. Ale cítila jsem, že je opravdu smutný a rozzlobený a stejně tak i Gina. Nepromluvili na mě až do druhé dne, dokonce se na mě ani nepodívali a mně to tak nějak opravdu došlo. Mám sice platnou zkoušku pro chovnost, ale teď bych si chtěla vylepšit reputaci, zabodovat při příštích zkouškách na plný počet bodů a být tak stejně spolehlivá jako Gira, abychom se za ten výsledek nemuseli všichni stydět… Mimochodem, kdybyste se chtěli zeptat, tak párek jsem samozřejmě nedostala…
• Gira 15. 9. 2009
  Taky mám novinku. Víte, že “odborný asistent” Zdeněk se tak inspiroval soužitím s námi, že po poradě s naší paničkou si bude už napevno take pořizovat pejska? Plánuje borderku a zas nás bude víc pejsků. Aspoň se Fianna, která se cizích psů do dneška pořád bojí, bude trochu socializovat. Jo a nechci se chlubit, ale další tanečnice v souboru páníků si bude brát moje štěňátko. To je úplně nejlepší zpráva, jakou bych si mohla přát. Lídu máme s Fíannou moc rády, často k nám chodí, už nás párkrát i venčila, když byla Gina s Jendou i babička pryč a vyzná se v homeopatii, takže nám všem, pejskům i lidem už hodněkrát pomohla a nemuseli jsme ani k doktorovi na píchanec, což je rozhodně pozitivní. Má taky bezva manžela, který je milovník jezevčíků. A já hlavně budu svoje miminko mít pořád na očích a to se povede málokteré psí mámě. To už vlastně víte, že budu mít brzy první miminka? Tak jestli máte zájem, poté, co jste si přečetli o mé zlaté psí povaze a dalších pozitivech a sociálních jistotách, tak si je rychle zamluvte. Později už nemusejí být volná!!! ;o)))

  NAHORU

• Fianna 30. 8. 2009
  Jako rodinná kronika dobrý, ale jsou i jiné zajímavé věci. Giře to asi nepřijde, protože je na to o rok zvyklejší, ale poslední dobou už nás páníčci berou s sebou krom všude jinde také na soutěže v irském tanci do světa a řekněte sami, kterému jezevčíkovi se podaří navštívit za jeden půlrok Krakov, Salzburg a Mnichov a teď se chystáme do Vídně a Brém a nebudeme tam sami. Rodina jedné žákyňky páníků se inspirovala a bere s sebou štěně boloňáčka. To bude tóčo!!! A ještě jedna zprávička, pan majitel byt prodal, takže jsme zpátky u “babi” a “dědy”, ale zasechly jsme s Girou, že už fakt reálně hrozí domek se zahradou a taky, že se asi bude pořizovat třetí přírůstek a možná to tentokrát nebude “jozefčík”, i když nás jezevčíků prý bude ještě přibývat, ale víc neprozradím. Ona by Girina zas řekla, že jsem “slepičí p….” :D
  Ach jo, ale ten balkon nám bude chybět.

  

• Gira 30. 6. 2009
  Aby se to všechno netočilo jenom kolem mě, tak kámoška Hany má bonitaci i zkoušky také za sebou, všechno dopadlo víc než dobře a chovatelská stanice její paničky Leony je jen o trochu starší než naše a pyšní se názvem Hanterka. Hanynka by stejně jako já měla mít někdy podzim/zima 2009/10 štěňátka a že neuhodnete s kým?! S mým playboyem-bráchou Alwinem Faimold´s Oak. Tak teď budeme ještě příbuzné!!! A neteřinka Flas v mé domovské chovatelské stanici má teď 4 krásná štěňátka a 2 kluci a 1 holčička jsou ještě volní, tak mrkněte na www.nornik.cz. ;o)
• Fianna 2. 6. 2009
  Říkám si, že bych to jednou také mohla být já, kdo přijde první s nějakou pořádnou novinkou. Tak tedy, nedlouho po úspěšných Giřiných zkouškách přišla také potvrzená chovatelská stanice a nic už nebrání, pustit se do toho naplno. Ta horší zpráva je, že teď se celá ta šaškárna v podobě bonitace a zkoušek bude chtít i po mně. No nazdar hodiny!

  NAHORU

• Fianna 10. 5. 2009
  Tedy, né že bych jim to nepřála, ale považte, já byla celou dobu zavřená doma a neměla jsem z toho vůbec nic!!! A Girina prý zas dostala párek. Já se na to ….. :D
• Gira 10. 5. 2009
  Ani se mi věřit nechce, ale mám to za sebou! Včera jsem složila s Ginou Zkoušky vloh ohařů a malých plemen a ze všech 8 disciplín jsem dostala plný počet bodů. Nu, příprava byla hodně pečlivá, ale až v takový úspěch jsme nedoufaly. Tak jsem tedy vlastně už chovná, ani to moc nechápu. Totiž ne, že by mě to až tak bralo, ale vím, že pro páníčky to bylo strááášně důležité. To jsem pochopila, a tak jsem se fááákt snažila! Ale Gininka byla oporou. Ani nevím, jestli byla nervózní, ale já jsem to nepoznala. Připadala mi úplně v klidu a dávala mi prostor, ať si v klidu dělám, co umím. Všichni nás chválili a porazily jsme skoro všechny myslivce s jezevčíky, kteří tam byli.
• Gira 9. 3. 2009
  No, párek byl fajn, ale nechval dne před večerem. Teď mě čeká ještě lovecká zkouška, což bude hádám těžší, než projít se po kruhu… A už jsme vám říkaly, že jsme se stěhovaly? Už v listopadu a teď bydlíme na kraji Prahy, kde je víc zeleně a nebydlíme s “babičkou” a “dědou”, ale s kamarádem páníčků Zdeňkem, který dělá irské tance u nich v souboru. Nedávno byl pasován na “asistenta odborného výcviku a řidiče v jednom”, a tak s námi jezdí do přírody cvičit na zkoušky. Je s ním legrace!
• Fianna 9. 3. 2009
  Tyjó! Mám za sebou první Vánoce. To byl zážitek. Té vůně a dobrot! V tomhle jsou na nás ale bohužel přísnější než v jiných domácnostech a lidské jídlo, natožpak od stolu, nikdy nedostáváme. Už jsem myslela, že zase ostrouháme, ale ne. Uvařili nám tentokrát spoustu masíčka a pak jsme na Boží hod dostaly ještě lososa! Tedy, to bylo… Také jsem poprvé viděla sníh a ten se mi moc líbil. Honily jsme se v něm s Girou tak, že se páníci smáli, až se za břicho popadali. Jinak nově máme teď s Girinou za sebou výstavu v Holýšově a tam jsme celkem bodovaly. Já dostala V2, ale Gira, a to se podržte, svůj první CAC a k tomu ještě CC WUT. Když Gina s Jendou viděli ten megaúspěch, zhodnotili, že Gira má den a hned ho využili i k bonitaci, která dopadla taktéž výborně. Ach jó! Gira za to dostala kuřecí páreček. Chci taky! Mňam! 

  NAHORU

• Gira 1. 12. 2008
  Tak už i Fianka oslavila před nedávnem půl roku života, ale že by dostávala rozum, to tedy moc ne. To já v půl roce už chodila na záchod jenom venku… hihi… a poslouchala jsem skoro na slovo, ale ona si dělá, co chce! A její první výstava, to tedy byla “korida”. Dokonce skočila panu rozhodčímu ze stolu, ještě že má Gina postřeh a chytla ji ve vzduchu. Na konci posuzování si asi na 2 vteřiny stoupla do celkem obstojného postoje (na fotce uprostřed) a Jenda to stihl vyfotit. Naštěstí má nějakým zázrakem také to VN, jako já, mimochodem pořád nevím, co to znamená, já už teď dostávám “véčka”.

  

  Ale dost už o ní, aby to nevypadalo, že pomlouvám. Já jsem si bezvadně užila víkend, protože jsme se po delší době zase setkali na lesní procházku a nácvik s mojí nejlepší kamarádkou Hany a její paničkou Leonou. Hany je vlastně Huntress Faimold´s Oak a jak je patrné, pochází ze stejné chovatelské stanice jako já, ale od jiných rodičů (což je koneckonců vidět na první pohled) a je o pár měsíců mladší. Vítr nás obě zavál do Prahy, paničky se skamarádily a tak se vídáme. S Hany bydlí ještě Mates. Máme štěstí, co říkáte? :o)
  A protože Lea je často vytížená a na cestách, tak Hanynka na některé výstavy jezdí s námi a předvádí ji Gina a někdy ji také “hlídáme” a spí u nás. Jako u lidí – bezva, ne? ;o)
  Na poslední fotce jsme na jedné oblastní výstava – já s Ginou a Hany s Leou.

  

• Fianna 14. 8. 2008
  Jsem tady v novém domově přes měsíc a jsem móóóc spokojená. Zdá se, že páníčci také, chválí mě, že je nebudím v 5.00 jako to dělala Gira (V 5.00! To tak, brrr!) a že chodím čůrat většinou na plínku a ne na koberec (nechápu, co je na tom za vědu). Také, že nejsem vybíravá a baštím (s tím mám asi ten nejmenší problém). Jsem moc ráda, že tady bydlí Gira, strašně si spolu vyhrajeme. Mimochodem, baví ji to stejně jako mě, kdyby snad chtěla tvrdit opak. ;o)
  No a teď prý pojedeme někam na hory. Gira se hrozně těší, tak to asi bude něco bezvadného. A protože jsem prý ještě malá, tak páníci vytáhli tašku-klokana po Giře a budou mě prý nosit! To je tedy fór. Jestli si vážně myslí, že se nechám nosit místo abych běhala po travičce…
  Jo a lux jsem už potkala také a nebojím se ho. Naopak ho společnými silami s Girou “lovíme” a řveme více než on, a to k velkému nadšení svému a malému “babiččinu”!

  

  NAHORU

• Fianna 8. 8. 2008
  Ahoj, tak já se tedy přidávám do debaty. Nejsem samozřejmě vůbec žádný “ukecaný hermelín”, jak mi tu chtějí přišít. A moje zbarvení je náhodou celkem vzácné! Minimálně ho nemá zdaleka každý. Říkají mu “tygr”, což jsem moc nepochopila, protože každé malé štěně ví, že tygr má pruhy a já mám skvrny, ale tak co chcete? Lidi! :o)
  A teď mi dovolte, abych se také trochu uvedla. Girina mi slušné vychování vštěpuje od prvního dne, tak ať to neschytám.
  Přijela jsem sem do nového domova z Lomnice nad Popelkou, od paní chovatelky Olgy Fajtové a mám podobný osud jako Gira v tom, že také já jsem z malochovu (žádné kotce a spousta mazlení), měla jsem zůstat u ní a s těžkým srdcem mě na poslední chvíli poslala do světa jen proto, že naše pány znala již dříve a věděla, že se nejen budu mít dobře, ale že o mně svět ještě uslyší, že budeme jezdit na výstavy, dělat zkoušky a bude mě i nadále vídat, což jsem také moc ráda.
  Bylo to u ní bezva, měla velkou zahradu a dvě malé slečny-dcerky, díky kterým dodnes miluju děti a všechny tím překvapuji. U paní chovatelky žije moje maminka Blue Beauty (jsem s ní, se všemi sourozenci i s tatínkem na fotce) i babička Sally - obě nesou taktéž zbarvení černá s pálením, tygrovaná.
  Já jsem ze 4 sourozenců a tuto barvu jsem po své mamince a babičce zdědila jen já. Mám ještě hnědopálenou sestru Floó, hnědopáleného brášku Frama a asi nejslavnějšího bratra Friga, který je hnědý s pálením, tygrovaný, což je u nás ještě vzácnější zbarvení než moje (na fotce je hned vedle mě).

  

  Svého tatínka, hnědopáleného Tymiána z Nedošínského háje, jsem narozdíl od Giry zatím nepotkala, ale myslím, že je to jen otázka času…
• Gira 30. 6. 2008
  Tak to naštěstí není tak beznadějný případ, jak to na první pohled vypadalo. Jméno sice museli páníčci změnit, protože “malá jitrnice” na něj prostě odmítala slyšet i po dvou týdnech, ale zato má teď stylové irské, skoro jako já. Říkají jí Fianna. Není špatné a neplete se s mým. Vzhledem k tomu, že je “plesnivka” strašně ukecaná, hádám, že sem už brzy bude psát také. To se tedy těšte, já už mám díru do hlavy! A proč plesnivka, no uznejte, je normální, aby slušný jezevčík vypadal jako v šedobílých maskáčích? No fakt! Podívejte se sami.

  

• Gira 5. 6. 2008
  Kdo počká, ten se dočká. Prázdniny jsou tu a je mi jasná spousta věcí. Tak to nebyla “polenta”, ale “puberta” a teď už se mi nepokrytě smějí a říkají, že se mnou tříská, nevím, ale o tom bych snad něco věděla. Taky už vím, na co “dalšího” už byl čas… To byste nevěřili, ale ode dneška mám doma živou kuličku na hraní, ne jen jako jsou plyšáci. Tohle běhá, vrčí, štěká, čůrá, piští, žere mi to moje granule, ale je s tím šílená sranda, takže mi to vůbec nevadí. Tak já už nejsem jedináček a navíc mám před sebou zodpovědný úkol “to” vychovat. Volají na to “fíbí”, ale nic. To já jsem na jméno slyšela už když jsem přišla… ;o)

  

  NAHORU

• Gira 14.3. 2008
  Mám první opravdové narozeniny. Dostala jsem spoustu dobrot a o víkendu prý pojedeme na celé dva dny do lesa. To nezní špatně. Nějakou dobu jsem teď nepsala, protože jsem prostě neměla čas, víte? Musela jsem si čistit a česat kožíšek, čechrat uši, upravovat pacičky a leštit drápky a spoustu dalších zodpovědných činností. Páníci tomu říkali “polenta” nebo tak nějak. Dolehly ke mně ale i nějaké další informační šumy. Prý už je nejvyšší čas pořídit si další… Ale co, sakra! Je mi to dost podezřelé. Prý se musí ještě porozhlédnout a nejlepší by to bylo na prázdniny…

  

• Gira 1. 2. 2008
  Představte si, co se nestalo. Veliká událost – na mezinárodní výstavě v Brně jsem se potkala se stojí krásnou sestřičkou Gimbyí. Bylo nám tou dobou skoro přesně 10 měsíců a jsme si podobné jako vejce vejci. Bylo to super a strááášně jsme se vyblbly! Také přiznávám, že mě potěšilo, že ségra neumí výstavní postoj ani zdaleka tak dobře jako já, ale zase byla poprvé a to já už zkušenosti mám. :D A když jsme si hrály, ani vlastní páníci nás od sebe nerozeznali. Poznáte mě Vy???

  

  

  NAHORU

• Gira 14. 9. 2007
  Dnes je mi půl roku a už prý vypadám docela jako jezevčík, fakt nechápu, co tím myslí… Mám za sebou už i první výstavu ve třídě štěňat. Všechno jsem zvládla “levou zadní” a všichni ze mě měli radost.

  

  Mám VN, to je prý něco jako jednička ve škole – nevím, co je VN, jednička ani škola, tak jsem z toho zase jednou “moudrá”. Velmi pozitivní zkušeností ale bylo, že jsem se tam poprvé potkala i se svým tatínkem – Winnerem della Canterana - kterého řada štěňat vůbec nepozná. Já mám tedy bezvadného, který si se mnou hrál, z legrace jsme se prali a nechal mě vyhrát – prostě táta, jak má být a když jsem se pak dozvěděla, že to je Interšampion, tak jsem tedy čubrněla. Měla jsem si vzít asi autogram!!! :D Abych nezapomněla, místo svatební cesty do Provence jsme po mém vyléčení jeli s páníky na Moravu, na koňskou farmu. Byla tam spousta psů, koček, koní, slepic a všeho, co vás napadne a naučila jsem se tam plavat, heč! Tedy, nejsem asi vyloženě vodomil, ale když je horko a lezou do vody i páníci, tak se zahanbit nedám. Navíc jsem pochopila, že z toho mají radost, tak proč jim občas nevyhovět. Cestou dom jsme se zastavili u mé původní smečky ve Faimold´s Oak. Viděla jsem zase maminku Nelinku, staršího bráchu Alwina, neteř Flas, která je starší než já a taky tetu Agátu. Nejvíc si se mnou ale hrál entlebuch Hari, vůbec jsem se nebála a on mě pak nechal vlézt mu až do tlamy, a pak se uvolila i mamina, a pohrála si se mnou.

  

  Abych nezapomněla Gininka už přestala blbnout, chodí zase po dvou, jak se na pořádného člověka sluší a přestala definitivně i kulhat. Hurá, už zase skáčeme přes kaluže a někdy také do nich… ;o)
• Gira 18. 8. 2007
  A přišla, uhnala jsem si na truc břichabol. Museli se mnou po doktorech a jak jsem je správně odhadla, nikam neodjeli. Mám trochu špatné svědomí, co jsem se tak bavila se staršími kámoši v parku, pochopila jsem, že svatební cestu kvůli psovi by asi zrušil málokdo. Už to nikdy neudělám a abych to trochu napravila, napadlo mě, že bych už konečně mohla přestat čůrat doma na koberce, když o to tak stojí. Jojo, to je slušná náhrada, to udělám! Ňuf, ňuf!
• Gira 11. 8. 2007
  Už vím, co je svadba. Srocení nejvíc lidí, co jsem kdy viděla po hromadě, na sobě měli legrační mundúry, tvrdili, jak je to radostný den a přitom pak bulili. Chtěla jsem držet basu a tak jsem vyla s nimi, ale s pochopením jsem se nesetkala. Lidem fakt někdy haraší, ale mám je ráda. To zas jó, hlavně ty svoje. Zaslechla jsem taky něco o svatební cestě a že bych jako zůstala doma. Tak to teda ani nápad, však já už na něco přijdu…
• Gira 28. 5. 2007
  A pak, že my psi nemáme šestý smysl. Jasně, že jsem to odhadla. Ginu mi někam na 5 dní odvezli a když ji dnes přivezli, tak měla jednu zadní tlapku celou bílou a divně voňavou a k tomu měla dvě úplně nové. Uf! Kdo se v tom má vyznat, vždyť vlastně chodí po čtyřech jako já. Také má prý dnes narozeniny, pěkné narozeniny, je zelená pořád sedí, plácá si na to mražený hrách, sotva se hýbe a vůbec si nehraje. Ale zase jsem si udělala přehled v některých dalších věcech. Páník se jmenuje Jenda a prý jim půjdu na svadbu, nevím sice co to je, ale zdá se to pro ně důležité. Hlavně doufám, že to také nebolí… Ještě tu s námi bydlí rodiče paničky a ti se starají, když není po ruce nikdo jiný. Jak jsem říkala, mám se dóóóst luxusně.

  NAHORU

  

• Gira 20. 5. 2007
  Něco se děje a nikdo mi nechce říct co! :-/ Mám se čím dál líp, všichni se o mě starají, vozí mě do lesa a k babičce na chalupu a nebýt píchanců u veterináře, tak mi nic nechybí, ale cítím takové napětí...
  No nic, zatím vám aspoň můžu říct své dva nejdůležitější objevy posledních dnů. Mojí paničče říkají kamarádi Gina, takže máme vlastně podobné jméno, mimochodem i to moje Guinevre vymýšlela ona (však jsem už dřív poznala, že se s Janičkou kámoší, že ji nechala mě pojmenovat) a pak ještě, že tady žije v domácnosti děsivá obluda, o které jsem neměla tušení. Říkají tomu lux, nebo jak a já si tedy myslím, že by se to mělo zakázat. Když to poprvé zařvalo, málem jsem z toho měla smrt. A prý: „To nic nedělá, hehehe!“ Tomu tak věřím! :@
• Gira 10. 5. 2007
  Rozkoukávám se v novém domově.
  Nejtěžší pro mě asi bylo, že tu není vůbec žádný jiný pejsek, doma jsem jich kolem sebe měla i se sestřičkami 7! No, ale páníci dělají co můžou, to se tedy musí nechat, spím v posteli, moje nová lidská „maminka“ se mnou vstává v noci na čůrání a pak ráno ve 4.30 na hraní (což jsem ani nedoufala), kdy už se mi nechce spát - jí zjevně jó, tak tomu dám ještě nějaký ten týden, abych otestovala výdrž a pak začnu spát do 8.00, ňaf!
  Jo, mimochodem, co jsem tak pochopila, tak chovatelka Janička a moje nová panička se hodně skamarádily, takže se zdá, že se budu vídat se svou původní lidskou i psí rodinkou i nadále. Super!
• Gira 5. 5. 2007
  Tak a jsem po třech hodinách cesty z Brna v novém domově v Praze.
  Narodila jsem se 14. 3. u úplně nejbezvadnější paní chovatelky na celém světě, paní Janičky Duškové. Jsem ze tří holek – ségry se jmenují Gimbya a Gina Ann a paní chovatelka si mě chtěla dokonce nechat, ale pak prý na ni udělali moji noví páníčci tak dobrý dojem, že jim mě přece jen prodala, tak to jsem tedy zvědavá... Celkem to ale vypadá nadějně, takže pro začátek jsem se rozhodla, že se jim velkomyslně nepozvracím v autě, což jsem původně měla v plánu! ;o) No, ale úplně zadarmo jsem jim to také nedala, tak jsem na začátku aspoň pořádně vřískala, hlavně na semaforech přes Brno. Brzy jsem ale usnula a pak už nic nevím.

  

NAHORU