Naše Girinka, která opět prokázala, že je vskutku neobyčejným psem, si nakonec vybrala pro první vrh A naší chovatelské stanice symbolické datum posledního dne v roce - 31. 12. 2009, nechala nás vyspat ;o) a pak porodila přes poledne po kratinké přípravě svá první a hned 4 štěňátka, která přišla na svět bez jediné komplikace, jako „po másle“ v rozmezí 1 hodiny a 10 minut. Gira je vzorná a pečlivá maminka, která vše zvládá jako zkušená „matadorka“ a štěňátka nezůstávají nikomu nic dlužná. Od 1. nadechnutí jsou čilá a všechna krásně sají a přibírají.

 

Na jménech štěňátek jsme se opravdu "vyřádili"...

AMONASRO ADORNO		Obě jména nesou postavy z oper G. Verdiho, Adorno je však pro zajímavost také německý filosof.
ALTAMIRA ARMIDA		První jméno je poutní místo ve Španělsku - konkrétně jeskyně, druhé jméno je pak název opery od A. Dvořáka, která je inspirovaná bájnou postavou kouzelnice očarovávající muže.
ANNARÍAN ANWYN		V obou případech se jedná o smyšlená "fantasy" jména a Anwyn je vlkodlačice.
AMNERIS ANELLE		První je opět jméno postavy z opery G. Verdiho a Anelle je obdoba jména babičky štěňat Ch. Anneli ze Střelické bažinky.

Mezi 7. a 9. dnem života by se štěňátka měla správně dostat na dvojnásobek porodní váhy. Plníme plán na 101% ;o) - v tabulce vyznačeno červeně.

 

DENÍČEK VRHU A


Vzhledem k tomu, že budoucí páníčci vrhu A se všichni pečlivě připravovali a velice zajímali o vše, co se štěňátek týče a co se kolem nich děje a my jsme tomu moc rádi, protože takhle skvělí budoucí majitelé hned prvního odchovu nejsou vůbec samozřejmostí ani pravidlem (jsme za to moc vděční a všem děkujeme!), rozhodli jsme se umístit sem takový malý "Deníček"...
• 1. týden
  Porod proběhl bez jediné komplikace, dalo by se říci "ráz na ráz". Ani jsme nevěděli jak a měli jsme 4 velice živé a dynamické "kuličky". Žádné štěňátko nemělo problém s prvním nadechnutím ani s tím, najít poprvé maminku a přisát se. Zasahovali jsem tudíž minimálně.
  Všechna štěňátka od prvního dne krásně sají a předpisově přibírají. Mají s maminkou svůj "vlastní" pokojíček, mimo hlavní provoz domácnosti, který je vytopen na vysokou teplotu, jak je po porodu až do 3 týdnů, než mají štěňátka vlastní termoregulaci, třeba. V porodní bedínce mají na polovině plochy elektrickou výhřevnou dečku, v noci přidáváme termofory. Druhá polovina porodní bedínky není vyhřívaná kvůli mamince, které je převážně pěkné horko. ;o) Hlavním zvukovým projevem je pískání, kňourání a mlaskání a můžeme pozorovat rozvíjející se nášlapný reflex předních nohou.
• 2. týden
  Štěňátka jsou silnější a tím i pohyblivější. Putují po bedínce a začínají se u nich objevovat typické projevy jako zívání, protahování, zvuky předznamenávající opravdové vrčení a štěkání a ke konci týdne třepání hlavičkou a vzpírání do sedu. Funguje nášlapný reflex zadních nožiček (vše podléhá bedlivé kontrole z naší strany ;o)).
  Mezi 11. a 13. dnem všechna otevřela oči, které mají zatím typickou modrošedou barvu a trošku přihlouplý výraz, protože schopnost dobře vidět se vyvíjí ještě několik dalších týdnů poté.

• 3. týden
  Mrňatům se zlepšuje sluch i zrak, kterým se začínají orientovat při hledání "mlékárny", tedy maminky. :D
  15. den jsme ostříhali špičky předních drápků, aby maminka neměla poškrábané bříško.
  17. den jsme poprvé od porodu odčervovali, a sice mimča Drontalem a maminku Banminthem.
  V tomto období se štěňátka také začínají vzpírat a balancovat na všech čtyřech. Dokážou chvilku toporně postát i ujít pár krůčků, což se ke konci týdne očividně zlepšuje a začínají si také nemotorně hrát a okusovat se - zatím ale chtění předbíhá fyzickou zdatnost, takže padají jako hrušky a hrozně se tomu diví. :D Reagují také na náš příchod - dokáží už vrtět ocáskem a vítají nás. Začaly jim růst zoubky, ale jsou vzorní, ani bychom o tom nevěděli, kdybychom je pravidelně nekontrolovali.
• 4. týden
  Zoubky jsou z části prořezané a "štěnice" zkoušejí jejich sílu a své možnosti. První na ráně je maminka, která už se také občas "sbalí" a odkráčí, aby si od nich trochu odpočala a tak přicházíme na řadu my, protože lidské ruce jsou podle štěňat ideální předmět na kousání! ;o) Od 3. týdne také ta akčnější občas zkoušejí "vypadnout" z bedínky, takže začínáme snižovat pozvolna teplotu, aby se připravila na průzkumné hry a pobyt mimo pelíšek. Zatímco zpočátku se Girinka držela na 2,5 - 3-násobku své obvyklé denní dávky krmení, tak na přelomu 3. a 4. týdne se dostala až na 4-násobek a více. Díky tomu měla a má stále mlíčka pro "regiment" a mrňata jen velmi pomalu a zpočátku neochotně začínají přijímat nyní, ke konci týdne, už i normální, zatím kašovitou potravu. Staly se z nich malinké továrny na loužičky, takže i přes to, že měníme celou "podestýlku" pelíšku a přilehlého okolí několikrát denně, stejně je do pár minut zase všude "nadílka" - obvykle je nestihneme na čistém ani vyfotit! :D
• 5. týden
  Tak už máme bandu malých pejsků se vším všudy. Nejen, že to všechno začíná vypadat jako jezevčík, ale začíná se to i chovat jako "velcí" pesani - běhají, skáčou, hrají si, perou se a jsou to velcí mazlíci, kteří snášejí s klidem všechny naše zásahy. Dokonce i ty méně příjemné, vzhledem k tomu, že se jim od malinka hodně věnujeme a snažíme se je zvykat na všechno možné.
  O víkendu 30. a 31. 1. jsme podruhé ostříhali drápečky, které se už zachytávaly za všechno jako háčky a také podruhé odčervili, a to plošně celou smečku (mrňky Drontal, Gira a Fian Banminth a Sissy Caniqantel).
  Mají také už za sebou návštěvu všech budoucích páníčků, kteří se všichni pečlivě připravují na příchod nového člena rodiny a moc se těší.
• 6. týden
  Že nám to ale utíká. Štěníci zahájili 6. týden života. Hodně času tráví mimo bedínku, a to hlavně hrami a průzkumem všeho nového a neznámého, čímž se začínají projevovat jejich povahy a založení, které bedlivě sledujeme. Už se seznámili s celou řadou zvuků a věcí (hrající hudba, vysavač, bouchnutí, cvakání a řada běžných zvuků), ale také spoustou cizích lidí a v budoucnu se mohou těšit na návštěvu svého tatínka Dana Klamap Debra s jeho lidskou "maminkou" paní Pytlounovou a také dalších kamarádů. Krom maminky Giry a Fíanky se seznámili také se Sissy, která se jim moc líbila (a oni jí neméně) a zjistili, že na světě nejsou jen "jezevci"! ;o) Jediné v čem jsou naše "Áčka" trošičku "retardovaná" jsou příkrmy - mamina má totiž stále moře mlíčka a co víc, je tak statečná, že je stále ochotná kojit, takže příkrmy se u nás dlouho sabotovaly. Teprve ke konci týdne se i naše mrňata rozjedla... Již na začátku týdne také k naší velké radosti všechna štěňátka definitivně pochopila, že v pelíšku se bydlí a nečůrá a vše už tudíž končí venku a někdy i na vyhrazených savých podložkách. :D
• 7. týden
  Ten jsme zahájili 1. očkováním a důkladnou veterinární prohlídkou. Odrůstající miminka byla neuvěřitelně hodná a žádné nepísko ani při píchanci. Celý vrh byl k naší velké radosti shledán zcela zdravým a bez jediné chybičky. Kontrolovaly se: teplota, oči, uši, rozštěp patra, srůsty ocasních obratlů, paspárky na zadních nohách, pupeční kýly a srdíčko - vše u všech čtyř štěňátek bez nálezu, a tudíž v nejlepším pořádku. Mrňata lítají po celém bytě, ničeho se nebojí, všechno chtějí zkusit a již se sama od sebe stěhují do společných pelíšků s ostatními psy, čímž jsou položeny ty nejlepší základy další socializaci.
  44. den jsme také opět, tedy do třetice, ostříhali drápky.
  Protože je na řadě tetování, štěňátka už také definitivně znají své nové páníčky.
  1. fenečka ponese jméno Altamira Armida - a nakonec po změně na poslední chvíli z důvodu horšího přijímání pevné potravy, to bude ona, kdo zůstane doma. Trošičku nás mrzí, že jména jsou už přidělena, ale Neriska půjde konec konců k mimořádně vstřícným majitelům do Brna, kteří se již rozhodli, že vyjde-li vše tak jak má, fenku v budoucnu budou prezentovat na výstavách, tudíž se jméno její babičky, které nese, rozhodně neztratí. My jsme se rozhodli volat na Altamiru "Danelli", což ve velmi pěkném a originálním jménu ukrývá nejen babičku, ale také tatínka štěňat. Danelli je spolu s Dornýskem "nejuřvanější" (v těsném závěsu je Neriska), je ji pořád vidět i slyšet. A zajímavé je, že zatímco nám připomíná maminku Giru, tak majitelkám tatínka Dana zase připomíná jeho... ;o)
  2. fenečce - Amneris Anelle - budou majitelé říkat Taminka a poputuje do Brna, kde se bude mít jako v bavlnce. Je to holka vitální, vyrovnaná, "přiměřeně" akční a již teď velmi osobitá. Když zavolám, všichni sourozenci se rozběhnou ke mně, jen ona na opačnou stranu. Je ale nejčistotnější ze všech, většinou chodí na savou podložku a paradoxně po hře se velmi brzy odpojí od ostatních a dění pak sleduje z povzdálí a klidně odpočívá. Nemá sklon příliš ničit věci. ;o) Založením je společenská - doráží na všechny ostatní pejsky doma a chce si hrát a lidem leze na klín.
  3. fenečku - Annarían Anwyn - si vybrali naši přátelé, mladí manželé, kteří na ni čekali více než rok a bude z ní tedy, stejně jako z naší Danellky, Pražanda. Ohledně volacího jména se ještě vedou spory, ale mladá paní Liduška si zvolila Erinku a asi se jen tak nedá. Tahle nejmenší holčička je asi největší "dráče", a to již od narození. Vždy si dokáže prosadit svou, je neohrožená průzkumnice a má velice veselou, temperamentní povahu. Svým založením je to velká pohodářka, ale z hlediska energie je "k neutahání". Po akci odpadá spolehlivě jako poslední.
  Pejsek Dorny nebo také Dori, jak mu budou páníčci říkat - Amonasro Adorno - poputuje nejdál, do moravské vesničky Kotvrdovice na Blansku, kde bude mít zahradu a páníčky, kteří ho jako "kamaráda do deště" budou brát všude s sebou - do práce, i na výlety na kole, kdy se Dorny samozřejmě poveze ;o) - a mají již s jezevčím klukem zkušenosti. Tenhle pejsek se začal projevovat až později. Už se umí ale také rozjet, je veselý a hravý, přepere všechny ženské, když chce, ale jediný z vrhu je v pravém slovasmyslu klidný a hodný. Holky jsou proti němu malé "piraňky". Mazlení se dožaduje jako ostatní, ale takovým nevtíravým způsobem a je spíše jemnějšího založení. Od mala je zřejmé, že bude velmi podobný svému tatínkovi Danovi, po kterém má nádhernou hlavu i osrstění a jako většina kluků moc čistotný není - vyčůrá se zatím kdekoli, včetně ségře na hlavu! :DDD
  Všichni budoucí majitelé nás příjemně překvapili nejen svou zodpovědností a kooperativností, ale i faktem, že se nikterak nebrání občasné prezentaci pejsků na výstavách a kdo ví, jestli se někteří nepustí i do zkoušek... ;o)
  48. den jsme nechali štěňátka natetovat, jak velí pravidla Klubu chovatelů jezevčíků, a i tento dosti nepříjemný úkon zvládla naše "Áčka" velmi dobře (podstatně lépe než lékařský tým, který přes 20 minut šteloval tetovací kleště a nakonec nám to cvakli vzhůru nohama a tak, že čísla se ztrácejí v srsti a jsou špatně čitelná) - nejvíce pískaly "červenuchy" a nejstatečnější byl náš "chlap" Dorny. Po příjezdu domů už si ale žádné mrně nepamatovalo, že se vůbec něco takového dělo, a všichni si vesele hráli.
• 8. týden
  Poslední týden "Áček" u nás. Ke konci týdne se konečně plně odstavená a samostatná štěňátka "rozlétnou" do všech koutů republiky, do nových domovů a nám už teď začíná být trochu smutno. :-(
  52. den jsme po delší přestávce, z důvodu rozplánování všech úkonů a zachování delších intervalů mezi nimi, zařadili 3. odčervení, čímž je z naší strany definitivně hotovo! ;o) Štěníci rostou jako z vody, vegetují po celém bytě, který začíná připomínat kůlničku na dříví :D, dokáží se rozštěkat jak velcí a přibíhají na zavolání. V den odběru ještě každému mrněti ostříháme počtvrté drápky, abychom ubrali novým páníčkům alespoň jednu starost.
  Štěňátka jsme velmi pečlivě socializovali! Před odběrem jela všechna několikrát autem, seznámila se s dětmi, velikým množstvím lidí (zvali jsme jednu návštěvu za druhou) a celou řadou očkovaných a prověřených chovných pejsků z našeho okolí. Dále jsou zvyklá na televizi, reprodukovanou hudbu, štěkot dalších psů, vysavač a všechny zvuky chodu domácnosti a protože počasí dovolilo a výrazně se oteplilo, stihli jsme mrňata vzít i na zahradu, kde se proběhla po trávníku a na přání si mohla skočit ještě i šipku do sněhu... ;o)))
• A je to tu!
  56. den, přesně v 8 týdnech, se vydala ke svým novým páníčkům do Prahy naše nejmenší Erinka (Annarían Anwyn), i když ji budeme vídat nejčastěji ze všech, protože bydlí nejblíž, stejně nám je trochu smutno a zůstává tu po tomhle "éru", jak jí páníčci již při odběru začali říkat, prázdné místečko. Dle čerstvých zpráv ještě téhož dne večer, Erin skoro vůbec neplakala, nové páníčky přijala ihned za vlastní a po prohlídce svého nového domova spokojeně usnula nejprve na vůdci smečky Martinovi a pak ve svém krásném novém pelíšku. ;o)
  57. den, tedy v pátek 26. 2., odcestoval (ve věku 8 týdnů a 1 den) do světa náš mazánek Dornýsek (Amonasro Adorno), který bude bydlet nejdál. Čeká ho hned na úvod dlouhá cesta autem i vlakem, ale zato s bezvadnou "náhradní" paničkou, slečnou Andreou, která ho veze svým rodičům na Moravu. Ti mají na první týdny již domluvené dovolené a těší se, že po jezevčím klukovi Ralphovi, který prožil v jejich rodině mnoho krásných let, se k nim vrátí psí radost v podobě Dornyho.
  58. den si přijeli páníčci z Brna pro Taminku (Amneris Anelle), které bylo 8 týdnů a 2 dny. Také Tami, dle zpráviček ještě téhož dne večer, zvládla cestu zcela bez problémů - nebylo jí špatně a povětšinou spala. Doma se pořádně nabaštila a uložila se spořádaně v pelíšku. A protože naše Danelli, se chová taktéž obdobně a ani s Erinkou není jediný problém, zdá se, že mrňky budou dědit to nejlepší z povahy své maminky Guinevre, což bylo mým největším chovatelským přáním.
  Dnes také přišly zprávy od páníčků Dornýska. Chlapeček se chová trošičku jako princátko. Je hodný, ale vypískává si pozornost a také se mu moc nelíbí auto, i když mu naštěstí není špatně. V noci ale spinká v klidu a nutno přiznat, že jako jediný zatím v postýlce... ;o)
  Všem našim Áčkům - Dornymu, Tamince, Erince a koneckonců i naší Danellce - a stejně tak i jejich skvělým páníčkům, za které můžeme my, ale hlavně štěňátka, jen děkovat, přejeme mnoho šťastných a krásných let společného soužití, se spoustou radosti a žádnými velkými starostmi!!!