Of Elven Star
Chovatelska stanice dlouhosrstých jezevčíků malých razu
VRH B
Šampion ČR Fiebie Gold Madeira X Interšampion Henry Gapro Bohemia (paní majitelky Ing. Gabriely Procházkové)
Datum krytí: 10. 8. 2010 (kryto pouze 1x)
Datum vrhu: 12. 10. 2010 (63. den), 3 štěňátka v barvě černé s pálením a černé s pálením, tygrované - 1 pejsek a 2 fenky - se narodila kolem 7.00 ráno.
Trpasličí pejsek Diček (Bloody Baron) bydlí v Chomutově.
Zcela bez vad, chybí 1x P1, VHODNÝ K CHOVU!
Králičí fenečka Barunka (Belle Baroness) bydlí v Bášti, Praha-východ.
Zcela bez vad, chybí 2x P1, VHODNÁ K CHOVU! Výstavy: 3x CAC, CACA, 4x CACIB, 2x BOB, 4. BIG.
Králičí fenečka Žabička (Brigantia Brenna) bydlí na Praze 5.
Bez hrubých vad, chybí M3 ??? VHODNÁ K CHOVU!
Něco o rodičích...
| Šampion ČR Fiebie Gold Madeira | Interšampion Henry Gapro Bohemia | |
Klady: ušlechtilá hlava, krásné výrazné tygrování s bezchybným pálením, plnochrupost, velmi kontaktní, přátelská a temperamentní povaha s výraznými loveckými předpoklady. Fíannka byla 2x naočkována proti Herpesviru Canis (po nakrytí pro imunizaci fenky a před porodem pro imunizaci štěňat), jakožto častou příčinu úhynu štěňat, ať již ještě před narozením nebo v 1. týdnu života. | Klady: mimořádně ušlechtilá hlava, vynikající mechanika pohybu, nadprůměrná kvalita osrstění, bezchybné pálení, tmavé oko, plnochrupost, králičí velikost. | |
| Výstavy: Šampion ČR, 2x CAC, 1x res. CAC, 7x výborná; zkoušky: ZN - 84 bodů, 12 sekund | výstavy: Interchampion, Champion ČR,Polska,Srbska a Černé Hory, 10x CAC, 3x CACIB, 3x BOB (nejlepší pes plemene); zkoušky: BZ I.c. - 96 b., ZN - 81 bodů, obstál, V. Mezinárodní soutěž norování na králíka,Polsko II.c.(77 b.) | |
 |  |
Původ a význam jmen
| BLOODY BARON [blady baron] | "Krvavý Baron", jméno ducha z Harryho Pottera (vystihuje i způsob, jak tento "hrošík" přišel na svět). | |
| BELLE BARONESS [bel berenis] | "Krásná baronesa", jméno vystihuje vznešenost i křehkost fenečky a nabízí se z něj oslovení "beruška", jak fenečce pokropené malými tečkami od prvního dne říkáme. | |
| BRIGANTIA BRENNA [brigantia brena] | 1. jméno nese keltská bohyně, 2. jméno pak irské a skotské šlechtičny středověku. |
Tabulka přírůstků
(mezi 7. a 9. dnem mají štěňata zdvojnásobit svou hmotnost, všem "Béčkům" se to povedlo již 7. den - v tabulce vyznačeno červeně)
- 1. týden
Tahle naše černo-tygrovaná mrňata jsou od svého narození pořádně ukřičená a my "s láskou" vzpomínáme na hodňoučká "Áčka", o kterých jsme první měsíc jejich života téměř nevěděli. ;o) Obě naše Béčkové holky vyluzovaly zvuky podobné štěkotu a vrčení (nutno dodat, že pekně vzteklému) již asi hodinu po narození a všechna 3 štěňátka nám, zejména co do pohyblivosti, připadají poněkud napřed oproti normálnímu vývoji, v čemž nás každý další den utvrzují. Zdá se, že naše prognóza, že štěníci po Fiannce budou asi pěkná éra, je nejspíš správná. - 2. týden
Další, v čem je tento vrh napřed je vzpírání na nožičky a pokusy o chůzi, které se objevují už v 2. týdnu života. Chlapeček je velký žrout a když potřebuje, zalehne mámě celé bříško, aby k němu holky nemohly a chce všechno vypít sám. V důsledku toho se z bedínky ozývá vzteklý řev, který každým dnem nabírá na intenzitě - malá tygruška je vzteklejší, ale černá fenečka je zase hlasitější a vydrží déle... ;o) Bráchu přeperou jen výjimečně a pak řve i on! - 3. týden
16. den jsme poprvé odčervili a ostříhali drápky - tygruška Berenis se na přechodnou dobu proměnila v mýdlo a dělala po požití odčervovací pasty ještě nějakou dobu takové bubliny, že jsme se vážně obávali, aby to ve zdraví přežila. Černá mrňka se zase šklebila tak, jakoby žvýkala šťovík a klučík mi to zkoušel všechno, za vydatného protestování a řevu, vyprsknout do obličeje. Máme to ale povedenou partu...
První věc, ve které jsou naše Béčka retardovaná, je otevírání oček. V době kdy všechna 4 Áčka už koukala, se u "líných" černoušků objevují teprve škvírky, ale i to zvládáme a do konce týdne už všichni koukají hloupoučce na svět. Jakmile ale proloupli kukadla, už je nic nezdrží a první výlety z bedínky jsou tu. Abych jim ale nekřivdila, obě holky už cvičně "vypadávaly" z bedínky od začátku 2. týdne a klučík na jeho konci, ale zato jsme ho našli nejdál...
Béčáci jsou tedy podtrženo sečteno akčnější a zlobivější, ale kupodivu, asi díky pohyblivosti, o dost čistotnější, takže nadílek v pelíšku jsme si užili snad jen 2 - 3 dny a poté se všechna mrňata již venčí zodpovědně mimo bedínku, a to od 2. poloviny 3. týdne, což jsme si u "zrzavců" mohli nechat jen zdát. Také příjem normální potravy je dle očekávání bez problémů a dětičky už lezou mamině do misky a v skoro ještě bezzubých tlamičkách alespoň zkoušejí vynášet její granulky. - 4. týden
Mrňata celkem ochotně přijímají příkrmy a nejsou vůbec vybíravá. Ukazuje se, že moc kašičková nebudou, a tak jsme jim začali poměrně brzy drtit rovnou granulky, o které jeví velký zájem. Vrčení, štěkot, vřískání i vytí jsou již na denním pořádku spolu s hrami, které většinou vyústí v pořádkou sourozeneckou rvačku. Zmožená batolata pak dokáží také chrápat, jako když pilou řeže. Ani v jejich případě nezanedbáváme socializaci, takže na 2. měsíc života se stěhují do obýváko-kuchyně, kde je nejvíc živo.
Navštívili nás už také budoucí páníčci naší tygřice, kteří se už nemohou dočkat a se kterými si výborně rozumíme a pravidelně píšeme mailíky. Mají dva malé kluky, pro které to bude to nejúžasnější předvánoční překvapení... - 5. týden
30. den proběhlo 2. odčervení a stříhání drápků. Chodí k nám návštěvy, pouští se televize, hudba, vysavač apod. Štěňátka již pod dohledem čile vegetují po bytě, hrají si s dospělými, se kterými už začala také spát v pelíškách v jejich "psím" pokojíčku. Doma už se nezaleknou ničeho, jediné, co je vyvedlo z míry bylo, když slyšela poprvé smrkání! :D Využili jsme také náhlého oteplení a běhalo se v travičce po zahradě - dětičky se nejdřív držely deky, ale brzy se osmělila první tygrovaná fenka a pak už se vydali na průzkum všichni. - 6. týden
Tento týden je poslední úplně bezstarostný, protože štěňátka čeká první návštěva veterináře, očkování a tím také jízda autem. Jsou už všichni velmi přátelští k lidem, a to známým i úplně cizím, nebojí se psů, naopak jdou si všechno nové prohlédnout, nadšeně zneužívají ke hře maminu i ostatní tři velké holky - Gira je laskavá teta, Danella parťák pro každou lumpárnu a Sissy huňatá peřina, na které štěňata s nadšením dovádějí. Bojují se zapnutým vysavačem a když jim hodíme za zády plechovku kamínků, vrtí ocasem a jdou ji lovit. Máme z nich radost! Socializace a výchova k vyrovnanosti a nebojácnosti už nese své ovoce. - 7. týden
Píchanec začátkem týdne jsme zvládli bravurně, zájem všech sestřiček a osazenstva čekárny také, nikdo ani nepípl (což je v tomto vrhu skutečně neobvyklé) a stejně tak v autě, kde se zdálo, že se dětičkám líbí. No prostě nové zážitky. Ke konci týdne pak přišla další jízda autem a s ní něco ještě méně příjemného - tetování, ze kterého nemáme nikdo radost, ale náš klub ho má bohužel uzákoněno jako povinné... :-( Tým paní doktorky, která měla zrovna službu a šikovných sestřiček si dal opravdu záležet a čísla máme tentokrát, za naší úspěšné asistence, natetována v souladu s pravidly, čitelně a naprosto správně! :o) - 8. týden
52. den jsme stihli ještě potřetí odčervit a ostříhat drápky. V tomto týdnu jsme se také dočkali a ozvali se nám po dlouhém čekání ti úplně nej páníčci pro našeho chlapečka. Na návštěvu přijeli hned 3 členové rodinky a byla to láska na první pohled. Náš klučík byl nadšen a své nové paní se už nehnul z klína. My jsme si mezitím poslechli vyprávění a prohlédli fotečky dvou předchozích jezevčích kluků, z nichž druhý se dožil nádherných 17 let a rodinka se rozhodla, že svoji maminku a babičku nemohou po tolika letech nechat bez jezevčíka. Byla to moc příjemná návštěva, a tak náš Bloody Baron, nyní už Diček III., odcestoval 54. den (v necelých 8 týdnech) do nového domova v Chomutově.
Jsme domluveni, že nejdrobnější tygřička Bereniska půjde, vzhledem ke své váze a celkové zralosti, z domova až v 8 týdnech. Čeká na ni úžasná rodinka, která shodou náhod bydlí jen o jednu "vesnici" vedle, zamluvili si ji ještě před tím, než se narodila a doslova se modlili, aby to vyšlo. My jsme se nemodlili, ale podobně jako s Girinkou jsem i Fiannce zadala objednávku na tygrovanou holku a světe, div se, ono to i podruhé vyšlo!!! :D A pak, že zázraky se nedějí! Tito budoucí páníčci, o kterých už byla řeč, jsou chovatelé plemene belgický ovčák groenendael, panička je dokonce profesionální cvičitelka a jediný výcvik, se kterým zatím, dle vlastních slov, nemá zkušenosti, je lovecký a moc se těší, že se pustí i do něj a bude se od své jezevčule učit. Půjde-li vše tak, jak má, v budoucnu nejspíš o obou ještě uslyšíme, a to jak na zkouškách, tak i výstavách a třeba i v chovu. - 9. týden
56. den, tedy přesně za začátku tohoto týdne, se tedy loučíme s 2. štěníkem - naší tygruškou Belle Baroness, čili Barunkou. Baruška je nyní už velká, silná holka, která přepere i o dost větší černou ségru Gentie, má pohodářskou povahu, které nechybí ani veselost a hravost a nepochybujeme, že mnohačlennou rodinku s dětmi a belgickou ovčandou hravě zvládne.
My ale zatím nezahálíme, a i když poslední fenečka vrhu - Gentie, stále čeká na páníčka, který by se nám líbil a byl pro ni vhodný, absolvujeme s ní 2. očkování dle očkovacího plánu, zvykáme ji na obojek, jezdíme autem, chodíme alespoň na kratší "výlety pod bundou", neb mrzne až praští a vždy na pár minut se už seznamujeme i se sněhem po svých. Už jsme viděli také vlak, tramvaj a kočku, absolvovali jsme taneční a stepařský trénink (vše s přehledem) a učíme se přiběhnout na zavolání. Tato fenečka bude poněkud náročnější na budoucího páníčka, protože je velmi hlasitá, temperamentní, stále plná energie, kterou je potřeba vybít. K tomu všemu vypadá tohle malé dráče jako naprosté neviňátko, taková psí panenka. Podobně jako sourozenci je také velice kontaktní a mazlivá, špatně však snáší nečinnost a omezení. A ještě jednu "zvláštnost" má tohle štěně - ať je kdekoli po bytě, jakkoli zaměstnaná, či něčím zaujatá, nebo naopak unavená, nikdy, ale opravdu ani jedinkrát, se nevyčůrala ani nevykakala mimo svoji savou podložku, a to je, přátelé, tedy něco, co jsme dosud nezažili!!! :o)))
A koncem týdne přichází mail, který se liší od všech ostatních. Tazatel se nevyptává bez úvodu na cenu, ani zda si může pejska hned odvézt, ale píše o sobě, o svých dřívějších jezevčících a vztahu k nim a o tom, že bez nich to prostě nejde a my tušíme, že to by mohlo být přesně ono... ;o) Brzy se dozvídáme, že tato paní potkala čirou náhodou naši Erinku-Annarían z vrhu A a pohotoví páníčci v rychlosti předali vizitku, kdyby náhodou a to už je tedy znamení. ;o) - 10. týden
Gentie se stále intenzivně věnujeme, protože socializace v tomto věku je stěžejní, není později nahraditelná, každý den hraje velkou roli a držet štěně čekající na majitele doma v nečinnosti, izolované od všeho je doslova trestuhodné a velmi nezodpovědné! S budoucí paničkou si vyměňujeme téměř denně maily a ukazuje se, že byla při svém prvním kontaktu až příliš skromná, protože má na svém kontě výchovu a výcvik celé řady jezevčíků a ve své sbírce i takové tituly, jako je Champion krásy tehdy ještě ČSSR a také klubového vítěze v norování na lišku. Nejsou jí tedy cizí ani žádné kynologické akce a doma má i další zvířátka a podobně jako paní majitelka našeho chlapečka Dička, se kterou mají ve všech směrech velmi podobnou situaci, také před nedávnem pochovala svou poslední fenku a bez ní se jí žije těžko. Obě paničky mají také skvělé rodinky, které přijely s nimi a jsou připraveny s pejsky v případě potřeby kdykoli vypomoci. Jejich zodpovědnost nás skutečně dojala a nezbývá než konstatovat, že čekání se vyplatilo a také našim Béčkům se podařilo (dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí) najít páníčky, kteří snad ještě předčili naše přání a představy.
68. den (v necelých 10 týdnech), přímo na 4. adventní neděli, se s trochou smutku loučíme s naším posledním Béčkovým Elfátkem - Brigantií Brennou, alias teď už Gigi. Nebude jí chybět tolik kýžené zaměstnání a "akce" a nudit se nebude mít vůbec čas.
První zprávičky ze všech tří nových domovů nás opět potěšily. Štěňátka si bleskově zvykla na své nové "maminky".
Diček je moc hodný, ale mazaný, ví, jak na paničku, aby dosáhl svého a tváří se přitom jako neviňátko, takže mu panička nic neodepře. Bydlí v její šatní skříni, kterou si hned vybral, rychle se učí a chápe, a i když trochu lumpačí, jako asi každý jezevčí kluk, panička na něj nedá dopustit a dělají si jen radost. Má už přezdívku "Lotrando".
Barunka se projevuje podobně, jako u nás doma - je velmi vyrovnaná, taková malá nebojsa, která vše zvládá s nadhledem, a také už se rozjela, takže se opět potvrdilo, že "tichá voda břehy mele". Dostali jsme od majitelů moc krásné novoroční přáníčko s její fotečkou, takže jsme mohli s úžasem konstatovat, že jen za těch pár týdnů už z ní začíná být slečinka.
Gigi, která už slyší i na Žabičku (jméno předchozí fenečky), malinko klamala tělem. Tady u nás byla pořádný "ekrazit", ale před "návštěvou" se držela zpátky. V novém domově se však tak rozjela, že dynamická panička, která měla dokonce jednu chvíli obavy, aby fenka nebyla moc neprůbojná a stačila jí, nyní jásá. Fenku bere s sebou úplně všude a Žabí zvládá vše bez bázně a hany a má ten nejbohatší a nejpestřejší psí život, jaký by si jen jezevčík mohl přát!
Přejeme tedy, jak jinak, všem třem rodinkám a jejich novým psím miminům do nového roku, i celého společného života, zdraví, štěstí, dlouhá léta, těšíme se na budoucí zprávičky a setkání a samozřejmě to nejdůležitější - za vás všechny jménem naším, ale hlavně štěňátek, MOC A MOC DÍKY!!!